Azylová centra mimo Unii jsou dobrá, chválí ODS. „Platíme za to, že nevidíme utrpení,“ namítá spolek

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzdvihla italsko-albánský příklad jako hodný následování. Je to podle ní inovativní řešení. Má nějaká rizika?

Petrilák: Rizik je tam celá řada. Jednoznačné riziko je, že to nepomůže omezit neregulérní migraci do Evropy. Je to reakce na situaci, ale těch reakcí je potřeba celá řada. Tato centra v podstatě slouží jenom jako odstínění problému z území Evropské unie někam jinam.

Čtěte také

Evropa hledá svou Albánii, zemi, která by souhlasila s budováním táborů pro migranty, říká novinář

Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že odstrašující příklady pouze částečně zpomalí migraci na dobu, než pašeráci a převaděči lidí najdou cesty, které ji obnoví. Ani přítomnost záchranných lodí ve Středozemním moři nebo hlídání řeckých vod výrazně neovlivňuje množství lidí, kteří se na tu cestu vydávají.

Krutílek: Souhlasím, že migrační centra mimo Unii mohou mít preventivní účinek a mohou zamezit ztrátám na lidských životech. Zejména pokud ta migrace pochází z Afriky a ti zoufalí migranti se dostávají na cestu přes moře, kde často umírají. Jsem přesvědčen o tom, že to fungovat bude, ale netvrdím, že je to všespásné řešení.

V dlouhodobém horizontu musíme úžeji spolupracovat se zeměmi, odkud migrace přichází a které nám jsou schopny s migranty pomoct. Obecně vzato ale považuji za pozitivní, že se v Evropské unii otáčí přístup od kvót ke spolupraci s okolím.

Inovativní řešení?

Budování azylových center mimo Unii by se ještě před nedávnem nesetkalo s úplně kladným přijetím. Jak vnímáte, že o tom teď šéfka Evropské komise mluví jako o inovativním řešení?

Petrilák: Začíná se o tom mluvit více otevřeně. Podobná řešení jsou na stole už od roku 2016, kdy Německo přišlo s inovativním návrhem zaplatit Turecku za to, že začne regulovat migrační toky do Řecka, což stálo celou řadu miliard eur.

Vedle toho Itálie už řadu let dotuje militantní a polovojenské skupiny v Libyi a v Tunisu a v podstatě sponzoruje koncentrační tábory pro migranty, kteří nejsou vpuštěni na moře.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Pakt byl nepochybně úspěch.‘ Von der Leyenová slíbila pevný a férový postoj k migraci

De facto dáváme peníze na to, že se nemusíme dívat, jak někdo jiný trpí. Neříkám, že albánské tábory budou koncentrační, ale je to podobný přístup. Snažíme se vytěsnit problém za hranice Evropy, tvářit se, že se nás příliš netýká, a máme dost peněz na to, abychom si to zaplatili.

Krutílek: Pokud máme možnost, aby azylové řízení proběhlo mimo Unii, ale podle práva, a můžeme to udělat v jiném státě, který s námi efektivně spolupracuje na základě transparentní dohody, tak je to přece mnohem lepší řešení. Bohužel má za sebou Evropa jako celek koloniální zkušenost, kdy jsme byli na té špatné straně, a to nás pořád sráží dolů.

Migrační centra mimo Unii ale nejsou žádné koncentrační tábory. A já jsem rád, že Itálie tento přístup zvolila. Prošlapává cestu, kterou zatím nikdo jiný neudělal, a to beru za příklad dobré praxe, na který bychom měli postupně navazovat.

Italsko-albánská dohoda předpokládá, že Itálie si zachová svou jurisdikci ve střediscích v Albánii. Nezaručuje to dodržování standardů mezinárodního unijního práva pro zacházení s uprchlíky?

Petrilák: Nezaručuje, protože už teď se ukazuje, že celý systém je problematický. Italská vláda se pokusila prvních několik desítek lidí poslat do Albánie a všichni se během několika dní vrátili rozhodnutím soudu zpátky do Itálie.

Už jenom fakt, že Itálie nechce do Albánie posílat zranitelné lidi, naznačuje, že podmínky v táborech pravděpodobně nebudou až tak ideální. Nemyslím nějaké luxusní ubytování, ale základní přístup k lékařské pomoci, k vodě, ke stravě, k právní pomoci, k překladatelům a podobně.

Čtěte také

Legální cesty pro migraci neexistují. Většina příchozích ale nárok na azyl má, upozorňuje Rozumek

Krutílek: O rozhodnutí italského soudu se v Česku reportovalo s významovým posunem. Italský soud nezpochybnil samotnou spolupráci Itálie s Albánií, ale zpochybnil jenom některé procesní věci, mezi něž já počítám i definici bezpečných zemí. Je správně, že italská vláda reagovala dekretem, který přijala.

Pan Petrilák se na situaci migrace dívá optikou migrantů, já se dívám optikou Evropy a jako zástupce občanů EU. A pro mě je tato optika mnohem důležitější, protože jsme si tady po řadu let se budovali Unii tak, aby nám byla schopna zajistit volný pohyb osob. A proto považuji ochranu vnější hranice Evropské u ie za velmi podstatnou pro to, abychom tu mohli dobře žít.

Jak velký dopad na řešení uprchlické krize má migrační pakt? A dodržuje Evropská unie při jednání s příchozími mezinárodní právo? Dozvíte se v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.