Karel Barták: EU přitvrzuje postup proti ilegální migraci pod tlakem populistické pravice a veřejného mínění
Karel Barták: EU přitvrzuje postup proti ilegální migraci pod tlakem populistické pravice a veřejného mínění
Ještě ani neoschl inkoust na slavném migračním a azylovém paktu, přijatém po několika letech úporného jednání letos na jaře, a lídři Evropské unie se už horečně zabývají „novými způsoby, jak čelit nelegální migraci“. Tyto „nové způsoby“ nejsou sice ještě vypočítány černé na bílém, ale už se o nich začalo jednat.
Jde zejména o zřizování záchytných středisek pro žadatele o azyl ve třetích zemích či o podstatně snazší a rychlejší vyhošťování těch migrantů, kterým byl azyl odepřen.
Čtěte také
Vyznění čtvrteční schůze Evropské rady v Bruselu se tedy jeví jako reakce na úspěchy populistické krajní pravice, která vítězně postupuje v řadě zemí od Rakouska přes Německo po Francii či Nizozemsko, nehledě na Maďarsko nebo Slovensko. Strašení migranty, zejména z muslimských zemí, je tradičně základem její úspěšné argumentace.
A to navzdory tomu, že problém ilegální migrace zdaleka nedosahuje alarmujících rozměrů – za prvních devět měsíců překročilo vnější hranice Evropské unie ilegálně 166 tisíc lidí, tedy o 42 procent méně než za stejné období loňského roku.
Kdo sklidí naše olivy?
Politikové „sedmadvacítky“ většinově cítí, kterým směrem vane vítr, a přizpůsobují se mu. Místo aby zuby nehty bránili migrační a azylový pakt, který bylo tak těžké vyjednat, se hrnou rychle do dalších restrikcí. Maďarsko a Nizozemsko, dvě otevřeně populistické vlády, žádají o výjimku, aby pakt nemusely vůbec provádět.
Čtěte také
Itálie začala vozit žadatele o azyl do sběrného vězení v Albánii a Polsko hodlá dočasně vypovědět azylovou legislativu kvůli politicky organizovanému přílivu migrantů přes Bělorusko.
Evropská unie tedy postupuje překotně a nejednotně. Rovnováha mezi solidaritou a odpovědností, o kterou v této debatě vždycky šlo, se vychyluje v neprospěch solidarity. Členské státy si po zkušenostech minulých let vzájemně nevěří a vedle evropských „řešení“ vymýšlejí vlastní postupy, na které pak ti ostatní musí nějak reagovat.
V nejbližší době půjde zejména o to, jak urychlit vyhošťování migrantů, kteří neuspěli v azylovém řízení. Do zemí původu se daří vracet momentálně jen asi pětinu z nich. Ostatní „zmizí v podrostu“, žijí v EU bez dokladů, na spodku společnosti.
Čtěte také
Stávají se nejsnáze vykořisťovatelnou skupinou, častou obětí obchodníků s lidmi. Dostávají se do životních situací, kdy páchají trestnou činnost. Veřejné mínění se pak obrací proti nim a – k radosti xenofobních politických uskupení – proti vládám, které mají na starosti veřejný pořádek.
Český premiér Petr Fiala se zapojil do práce skupiny deseti států, které chtějí co nejradikálnější změny. „Budeme dál hledat řešení tohoto problému, který nám v Evropě už trochu přerostl přes hlavu,“ řekl doslova. Česko tak potvrzuje pověst země, která sice nepociťuje skoro žádný migrační tlak, přesto jím hodně trpí.
Na summitu zaznělo, sice nesměle, ale přece, i jiné varování: Evropa stárne a nutně potřebuje čerstvou pracovní sílu. Unii ani vládám se zatím nedaří organizovat legální migraci za prací; Česku určitě ne. I Kyriakos Mitsotakis, premiér Řecka, tedy země v první linii, si dobře uvědomuje složitost tohoto problému. „Abychom udrželi produktivitu, potřebujeme pracovní sílu, kvalifikovanou nebo ne. Kdo jinak sklidí naše olivy?“
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
