Karel Barták: Evropský parlament schválil azylový pakt, v platnost vstoupí do června

Hledání kompromisu trvalo devět let, od doby migračního tsunami v roce 2015. Samotný návrh paktu předložila Evropská komise před čtyřmi lety. Už tyto průtahy dokazují, že jde o mimořádně choulostivé politické téma. 

Čtěte také

Karel Barták: EU uzavřela hodně drahou „protiimigrační“ dohodu s Egyptem, chtě nechtě

Samotnému hlasování předcházela vzrušená debata, ve které krajně pravicoví poslanci napadali pakt jako náruč otevřenou muslimským příchozím a ti krajně levicoví jako legalizaci porušování lidských práv a pošlapávání tradice otevřenosti a solidarity.

Ve všech deseti případech se však přece jen našla těsná většina europoslanců, kteří si řekli, že je lépe v této supercitlivé věci mít aspoň nějakou úpravu než žádnou.

Jaké jsou novinky tohoto paktu? Má především odradit migranty, aby se do Evropy nelegálně vydávali, a hrozí, že už nebude možné se jen tak ztratit v podrostu. Žádosti o ochranu budou vyřizovány rychleji než dosud. Zamítnutí žadatelé mají být okamžitě vyhošťováni.

Pravidla společná pro všechny

Pakt zachovává zásadu, že migranti přicházející do EU žádají o azyl v první zemi, do které vstoupí. Ta bude však mít nyní nejen povinnost tyto lidi důkladně zaregistrovat podle otisků prstů, ale také právo je držet ve vazbě až do rozhodnutí, zda mohou o azyl žádat či nikoli. Na hranicích vzniknou věznice, kde budou tito lidé drženi, místo aby byli jako dosud vpuštěni na území unie. 

Čtěte také

Karel Barták: Polsku a Maďarsku se nepovedlo zmařit evropský migrační pakt, ale otrávily náladu

EU se tedy rozhodla výrazně přitvrdit, a to navzdory hlasitým protestům lidskoprávních organizací. Tuto otočku potvrdila většina europoslanců ze stran pravého a levého středu, což je důležité gesto před nadcházejícími evropskými volbami.

Krajní pravice, která podle průzkumů očekává volební úspěch, staví svou kampaň v mnoha zemích právě na odporu vůči migrantům. Neschopnost unie se ani po devíti letech dohodnout na kompromisu by právě krajní pravici před volbami mimořádně vyhovovala.

Z českého hlediska bylo od počátku nejdůležitější pojetí povinnosti všech členských zemí solidárně podporovat ty, do kterých migranti nejčastěji přicházejí. Rozhodně jsme odmítli přijímat povinné počty přerozdělených migrantů, takzvané kvóty, ale souhlasili jsme s jinými formami finančního nebo materiálního plnění.

Čtěte také

Karel Barták: Nový pakt o migraci a azylu problém neodstraní, ale mohl by ho odlehčit

Nakonec jsme původně kladný postoj přehodnotili a v únoru se v Radě EU zdrželi hlasování. Po stanovisku europarlamentu je ovšem jasné, že členské státy do konce dubna pakt kvalifikovanou většinou potvrdí – proti budou zřejmě jen Maďarsko a Polsko.

Na české politické scéně slyšíme, a to nejen z řad opozice, že evropský pakt je pro nás nevýhodný, že budeme muset migranty buď brát, nebo za ně platit. Že prý by bylo lépe, kdyby Evropská unie řešila problém „u zdroje“, tedy v zemích, odkud migranti přicházejí. Jinak prý budou přicházet dál.

Stálo by za to vyslat pár těchto českých rozumbradů, aby to za Evropu v Nigérii, v Burkině Faso nebo v Sýrii vyjednali.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Je nabíledni, že lidé z chudších oblastí světa, sužovaných bídou, suchem či neúrodou, a také z diktatur a tyranií budou snít o lepším životě ve svobodné Evropě. A že nám jejich tlak bude komplikovat život a politiku.

Zatím se s tím potýkala každá země na vlastní pěst. Nyní budeme mít pravidla společná pro všechny, což nám usnadní, abychom tomuto tlaku dokázali společně čelit. Což není málo.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz.