Karel Barták: EU uzavřela hodně drahou „protiimigrační“ dohodu s Egyptem, chtě nechtě
Evropská unie poskytne Egyptu téměř sedm a půl miliardy eur za to, že se postará, aby se do Evropy nevydávali masově ilegální migranti z oblasti severní Afriky a Blízkého východu. Vedle grantů určených přímo na protimigrační opatření v hodnotě 200 milionů eur nabídla Káhiře pět miliard eur výhodných půjček, a dvě miliardy investic, které mají povzbudit skomírající egyptskou ekonomiku.
Dohodu v neděli slavnostně podepsali egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, doprovázená neobvyklou štafáží hned pěti předsedů vlád – Itálie, Řecka, Kypru, Rakouska a Belgie.
Čtěte také
Toto vysoké zastoupení svědčí o tom, jak důležitým tématem je migrace před nadcházejícími volbami, do Evropského parlamentu i do národních parlamentů v Rakousku a Belgii.
Naprostá většina krajně pravicových stran v Evropě z ní udělala téma číslo jedna. Strašení muslimskými a arabskými migranty je sázka na jistotu, vždycky přináší politické body. Vládnoucí politické elity proto předvádějí, že i jim leží tento problém na srdci a že pro jeho řešení mnoho dělají.
Před Egyptem podepsala komise podobné dohody s Tuniskem a Mauretánií (odkud jezdí migranti na člunech na španělské Kanárské ostrovy); podle diplomatů se připravuje smlouva s Marokem.
Vojenská vláda v úzkých
Už v roce 2016, za vyhrocené migrační krize, se unie dohodla s Tureckem, že mu bude platit za zadržování tehdy převážně syrských migrantů.
Čtěte také
Provádění dohody s Tuniskem se poněkud zvrtlo, protože po jejím podpisu migrantů přibylo; Tunisko také odmítlo pustit do země europoslance, kteří chtěli na místě plnění dohody zkontrolovat. Tato neblahá zkušenost ale Evropany neodradila.
Marně protestovaly desítky lidskoprávních organizací, marně poukazovaly na to, že Sísího režim patří k nejhorším diktaturám na Blízkém východě. Počet lidí vězněných za politické aktivity odhadují na 60 tisíc. Politikové však nemají na vybranou. Musí voličům ukázat, že něco rázného dělají, jinak je v řadě států smete krajně pravicová demagogie.
Dohody s Egyptem a dalšími zeměmi jsou perfektní ukázkou této pragmatické „reálpolitiky“. Ta egyptská obsahuje zajisté pasáž o podpoře „stability, demokracie, základních svobod a lidských práv, rovnosti pohlaví a stejných šancí pro všechny“. Není tam ale nic o tom, co se stane, pokud tyto požadavky nebudou dodržovány.
Čtěte také
Při bližším ohledání je zřejmé, že v případě Egypta se unie řídila také jinými prioritami, než je migrace. Egypťané tvoří jen zlomek migrantů přicházejících do zemí EU, je však důležitou tranzitní zemí. Pašeráci přes jeho území vodí lidi hlavně z jižního Súdánu do sousední Libye, odkud se pak vydávají k italským břehům. Je to sice závažné, ale Egypt představuje ještě jednu výzvu.
Více než stomilionová země se propadá do hluboké ekonomické krize. Evropa nabízí peníze, investice i know-how, které mají pomoct situaci stabilizovat. První miliardu má Egypt obdržet už v příštích týdnech, což potvrzuje, že vojenská vláda se skutečně ocitá v úzkých.
Omezení přepravy zboží Suezským průplavem kvůli útokům jemenských Husíů ji navíc připravuje o značné příjmy. Navíc hraje Egypt naprosto klíčovou roli jako bezprostřední soused pásma Gazy, které Izrael systematicky likviduje.
Za této situace se unie rozhoduje strategicky. Egypt představuje těžkou váhu v regionu a o jeho přízeň stojí v dnešním světě Rusko i Čína. Uzavřením dohody s ním bodují signatáři dohody doma, ale také geopoliticky. Lidská práva nejsou v tomto kontextu až tak důležitá.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
