Jan Fingerland: Egypt si ve volbách prodlužuje plavbu k útesu
Válka v Gaze a další události skoro zastínily celkem důležitou skutečnost. Totiž volby v Egyptě, jednom z nejlidnatějších států v sousedství Evropy. Nezájem může být způsoben i skutečností, že od voleb se v Egyptské arabské republice nic nečeká.
Pokud někdo skutečně očekává, že v Káhiře dojde po volbách k výměně držitele moci, pak se samozřejmě mýlí. Prezidentem bude na dalších šest let Abd al-Fattáh as-Sísí. To ale neznamená, že hlasování, kterého se teoreticky může zúčastnit více než 60 milionů lidí, o ničem nevypovídá.
Čtěte také
Ano, jediný uchazeč, který snad mohl vzdáleně Sísího ohrozit, Ahmed Tantáví, se kvůli své kandidatuře dostal do problémů. Jeho aktivisté rovněž narazili na nejrůznější potíže. Nadále však zůstává oblíbený u mladých Egypťanů.
Tři výslední Sísího protikandidáti zastupují jakousi povolenou opozici a předpokládá se, že nekandidují proto, aby prezidentovi zkřížili cestu. Možná si ale takto budují základnu pro své budoucí působení ve vrcholné politice.
Od A k Z a zpět
Čtěte také
Sísí se dostal k moci v roce 2013 po armádním puči, kterým bylo za značné podpory společnosti sesazeno Muslimské bratrstvo. Armáda možná tehdy zachránila zemi před chaosem, a tak se z generála Sísího v uniformě stal prezident Sísí v obleku. Ve volbách v letech 2014 a 2018 dostal v obou případech pěkných 97 procent.
Jenže poprvé to bylo při účasti pouhých 47 procent a podruhé už jen 41. Od té doby jeho popularita nepochybně klesla, mimo jiné i proto, že se jeho vláda začala podobat režimu, který Egypťané v roce 2011 svrhli, včetně pronásledování disidentů a pořádání kvazivoleb, které mají vytvořit zdání legitimity.
A tak měřítkem nebude zisk hlasů, kterých bude třeba zase 97 procent, ale to, kolik lidí se vůbec dostaví k urnám, a možná jich bude zase o něco méně. Někteří přijdou, protože Sísího nadále podporují. Další dorazí proto, že jsou státní zaměstnanci a čeká se to od nich. A pak také přicházejí lidé, kteří za účast ve volbách dostávají pytle s rýží, moukou, a ti šťastnější i cukrem, který zdražil nejvíc.
Čtěte také
Egyptem totiž cloumá špatná nálada. Ekonomika je ve velmi špatném stavu, přičemž příčin je více, včetně dopadů covidu, války na Ukrajině a zdražení potravin a také populačního růstu o jeden až dva miliony lidí ročně. Na vině je i špatná hospodářská politika, stát plýtvá prostředky na projekty, jako je nové hlavní město v poušti, a odmítá dělat reformy, kterými Mezinárodní měnový fond podmiňuje vyplacení stabilizačních půjček.
V současné době je v Egyptě inflace asi 35 procent a to dopadá na velmi chudé obyvatelstvo, které dlouhodobě žije na hranici možností. Od Sísího se očekává právě vyřešení této situace, ale pokud to nedokázal za deset let, není důvod se domnívat, že bude mít nějaký nový nápad. Země se podobá korábu, který se – už opět – blíží k útesu.
Pokles a růst
Čtěte také
Jenže stejně jako o prosperitu usilují Egypťané o stabilitu, a to nejen vnitřní. Válčí se na všech stranách, v Libyi, Súdánu, Etiopii a teď i Gaze. Pro Sísího je to prokletí i požehnání. Na jednu stranu to značně destabilizuje situaci na hranici s Gazou a hrozí přelitím bojů nebo uprchlické vlny na egyptskou stranu. Propalestinští demonstranti občas začnou skandovat protivládní hesla a pak jsou jejich shromáždění rozehnána.
Jenže Sísímu vyhovuje, že se pozornost doma i v cizině upírá jinam než na špatné hospodaření a korupci. Teoreticky může prezident doufat, že snaha mezinárodního společenství o dlouhodobou stabilizaci Gazy, a vlastně i Egypta, který je na migrační cestě do Evropy, povede i k většímu přílivu finanční podpory. A to aniž by byla něčím podmiňována, i v Egyptě si všimli, že řeči o demokracii a lidských právech z úst západních představitelů nenápadně vymizely. Všichni teď dávají přednost klidu.
Třídenní prezidentské volby skončí v úterý večer, a pokud nikdo z kandidátů nezíská více než polovinu hlasů, bude se v lednu konat druhé kolo. V zásadě ale všichni vědí, že vítězem bude dosavadní prezident, a získá tím právo setrvat ve funkci dalších šest roků, do jeho 75 let. Jaký bude tento budoucí Egypt, to se ale nikdo neodvažuje odhadnout, jen se ví, že bude mít zase o pár milionů větší populaci.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
