Auta na baterky a jejich plusy i mínusy
Tiché předení elektromobilu – jak se s ním jezdí? To zatím u nás vyzkoušelo jen málo lidí. Většina z 900 zaregistrovaných elektromobilů jsou autobusy, osobních aut je zhruba čtvrtina. Oproti autům na klasické palivo je totiž elektromobil výrazně dražší, ceny se pohybují od osmi set tisíc korun, náklady na provoz jsou ovšem minimální.
Na pražské Brumlovce, kde je jedna z mála rychlodobíjecích stanic v republice, je naštěstí u stojanu volno, a tak Petr Vomáčka z Ústředního automotoklubu bere kabel a zároveň otevírá zásuvku auta, která je ukrytá přímo pod logem automobilky v přední části vozu.
„Když otevřeme nabíjecí krytku, tak tam máme jeden konektor na 220 voltů a pak je tam vedle další na rychlodobíjení, tam je daleko větší proud a to auto se dobije za půl hodinky. Čekat nějakých šest hodin přes 220 voltů se určitě nevyplatí.“
Dobíjecích stanic u nás ovšem zatím není ani padesát a ty rychlodobíjecí spočítáme na prstech.
U téhle rychlodobíječky se mi v létě stalo, že jsem přijel a čtyři až pět elektromobilů tady čekalo v řadě. Tak to jsem opravdu vzdal a jel raději na pomalou,“ přidává svou zkušenost Marek Tomíšek, šéfredaktor serveru usporne.info
„Rychlodobíjecí stanice jsou zatím zdarma, ale pak jsou pomalé dobíjecí stanice a za ty platíme – 150 Kč za měsíc nebo někde se platí za dobu stání,“ říká Petr Vomáčka.
Klimatizace, rádio či připojení na mobil dojezd elektromobilu příliš nesnižuje, na rozdíl od topení. Na druhou stranu je topení je u elektromobilů rychlejší než u aut se spalovacími motory. S dojezdem 126 kilometrů jsme se vydali přes dálnici D1 do 45 kilometrů vzdáleného Benešova a v kopcovitém terénu vylepšovali dojezd takzvaným plachtěním.
Elektromobil prostě není pro spěchající řidiče. Ve vymrzlém autě jsme do Benešova a zpátky jeli hodinu a půl. A kvůli obsazené rychlodobíječce na Brumlovce máme při nabíjení klasickou zásuvkou na oběd pár hodin času.
Jak zní motor elektromobilu a jaké výhody a nevýhody má jízda v autě poháněném elektřinou si poslechněte v reportáži Evy Kézrové.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
