Dětské knihy o umění: „Oklešťujeme děti v tom, co je a není normální. Normální neexistuje,” říká vydavatelka
Během podzimu vyšlo v Česku kolem pěti unikátních knih, které dětem přibližují umění. Už podle přebalů je jasné, že jde o trochu jiné dětské knihy. V jejich názvech se objevují slova „galerie, design a umění“, uvnitř rodič i dítě narazí na graficky bohaté texty kombinující encyklopedii, zábavnou učebnici nebo netradiční leporelo pro dospívající.
Kniha Jak se dělá galerie má pět autorů, v pořadu Trendy o ní mluvíme se dvěma – Ondřej Chrobák je spoluautorem textu, David Böhm ji nakreslil. Chrobák popisuje proces vzniku tak, že v metodickém centru Moravské galerie, které se zabývá popularizaci umění, vznikl nápad začít u malých dětí. „To znamenalo uvědomit si, co ta galerie skutečně je, co je to úplné jádro. A taky opustit náš klasický jazyk, který může být komplikovaný. Hledat základní slova, která to popíšou,” vysvětluje.
Jak se dělá galerie je knížka pro děti, ale my jsme si dělali legraci, že je to knížka pro dospělé, která se jako dětská tváří. David Böhm, ilustrátor
Chrobák říká, že autorům od začátku šlo o to udělat dětskou encyklopedii, která je fascinuje od dětství. „Takový ten žánr ‘jak se to dělá’. Je spousta knížek o tom, jak se dělá dálnice nebo tužka. My jsme ten formát chtěli uplatnit na práci galerie, takovou knihu jsme nikdy předtím neviděli.”
Děti zajímá architektura
Vydavatelka Jana Kostelecká před dvěma lety přišla s knihou, která už v té době byla světovým fenoménem. Jmenuje se Domek a ukazuje 35 obydlí z celého světa. Většinou jde o extravagantní domy navržené světově proslulými architekty.
„Ta knížka má takový fajn systém. U každého domu je vysvětleno, jak se ten dům jmenuje v originále, ale taky jméno, které mu dali autoři, to se odvíjí od vzhledu domu. Co mě na té knížce baví je to, že je v ní systém ikon, kde se vždycky dozvíte, z jakého je dům roku, materiálu, co se v něm dá dělat. Ta hra s ikonkami je pro děti, myslím si, zábavná,” říká Kostelecká.
Na dílnách k Domku se od starších dětí slyšíme ‘ten barák bude prostě normální’. Když se zeptáte, co je pro ně normální, dozvíte se, že šikmá střecha, okna a dveře. Hodně je oklešťujeme v tom, co je a není normální. Ambicí knihy Domek je ukázat, že normální neexistuje, že ta škála je obrovská. Jana Kostelecká
Ambicí Domku je naučit děti koukat se kolem sebe. Kostelecká si myslí, že děti architektura zajímá. „Každý si asi pamatujeme, že jsme si doma stavěly bunkry z dek, na zahradě z klacků.”
Na Domek Kostelecká navázala ve svém vydavatelství rok starou knihou stejných autorů s názvem Design. Dítě v ní na několika desítkách příkladů pochopí, že normální je lišit se. Po úspěchu obou knih připravuje autorka dětskou encyklopedii ryze českých domů.
Jít do galerie
Ještě dál šli autoři původní české novinky s názvem To bych zvládl taky. Kniha ve žlutých deskách nese podtitul Umění moderny v komiksech. Podle Ondřeje Navrátila, jednoho z jejich autorů, by dítě po jejím přečtení mělo získat přehled o posledních sto letech ve výtvarném umění.
„Chtěli jsme příběhy moderních uměleckých slohů představit jako poutavé, vtipné a zajímavé. V textech jsme tak usilovali o jednoduchost a srozumitelnost,” říká.
Ilustrátorka Marta Kovářová popisuje, že cílem knihy je probudit v dítěti zvídavost. „Ta knížka by měla protřít zrak a čtenář by si měl říct, že chce jít do galerií a vidět originály.”
