Australskou megafaunu zahubilo klima

V období pleistocénu byla Austrálie spojená s Tasmánií a Novou Guineou. Společně vytvářely kontinent Sahul, na kterém žilo 88 druhů velkých zvířat, souhrnně označovaných jako megafauna. Dominovali jí vačnatí býložravci vombati Diprotodon opatum, kteří dorůstali velikosti nosorožce, přes 100 kg těžcí „vačnatí lvi“ Thylacoleo carnifex i obří varani Varanus prisca. Vyhynutí megafauny se připisuje dvěma možným faktorům: změnám klimatu nebo příchodu lidí, kteří tato zvířata mohli lovit a vypalováním půdy ničit jejich životní prostředí.

Tým australských vědců nyní zrevidoval dostupné důkazy, které hovoří ve prospěch obou teorií. Dospěl k závěru, že lidé nejsou primárně zodpovědní za vyhynutí australské megafauny. Naprostá většina jejích příslušníků totiž zmizela už dříve. Asi 50 druhů se na fosilním záznamu nevyskytuje celých 130 000 let. V době před 40 000 až 50 000 lety, do které se datuje příchod lidí, žilo nanejvýš 14 druhů megafauny. Lidé mohli přispět k jejich záhubě, ale i o tom důkazy chybí. Neexistují žádné doklady toho, že by se lidé živili druhy megafauny a nenašly se ani žádné zbraně, které by byly vhodné k lovu velkých zvířat.

Diprotodon optatum|foto: Dmitry Bogdanov

Pravděpodobnějším viníkem zániku megafauny jako celku se tak stávají klimatické změny. Nedávné zkoumání vzorků antarktického ledu i sedimentů z australských jezer naznačuje, že v průběhu posledních 450 000 let postihly Sahul výrazné klimatické změny. Jejich součástí byl i zvýšený počet požárů, který se dosud připisoval Aborigincům.

Obří varan Varanus prisca|foto: ArthurWeasley, GNU General Public License, verze 1.2

Zdroj: PNAS, University of New South Wales