Atentáty nejsou v našem prostředí zvykem. Běh dějin změnil útok na prezidenta Kennedyho, říká historik Kudrna
John F. Kennedy, Olof Palme, Jicchak Rabin, Jo Coxová a zatím poslední Robert Fico. Přestože se nám vybavují primárně oběti politických atentátů spáchaných v demokraciích, v globálním měřítku je počet politických atentátů za posledních 30 let vyšší v zemích mimo západní demokratické státy. Jak atentáty změnily chod moderních dějin? V pořadu Osobnost Plus odpovídá Ladislav Kudrna, historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
Jak atentáty změnily chod moderních dějin? V pořadu Osobnost Plus odpovídá Ladislav Kudrna, historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
„Atentáty tohoto kalibru nejsou v našem geopolitickém prostředí střední a východní Evropy úplně zvykem. U nás byl pouze jeden dokonaný atentát na ústavního činitele a tím byl Alois Rašín, který podlehl zraněním v lednu roku 1923,“ připomíná historik Kudrna.
I když k atentátům dochází ve svobodných i nesvobodných režimech, tak právě v těch demokratických jsou podle historika paradoxně častější. „Totalitní režimy mají své občany pod daleko vyšší kontrolou,“ podotýká.
Čtěte také
Násilné politické útoky přitom mohou změnit běh dějin. Jedním z takových byl atentát na amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, který se stal v listopadu roku 1963 ve městě Dallas.
„Jeho nástupce Lyndon Baines Johnson byl velice nedůrazný, co se týká zahraniční politiky,“ zmiňuje Kudrna. John Fitzgerald Kennedy se totiž daleko více angažoval v prostředí jihovýchodní Asie, zejména v jižním Vietnamu, kam Spojené státy posílaly mnoho vojáků.
„Johnson, který toto zdědil, byl velice nerozhodný a výsledkem byla eskalace vietnamské války,“ popisuje historik.
Situace pak postupně eskalovala k politické nestabilitě. „Deset let po Kennedyho zavraždění končí vietnamská válka katastrofou. Spojené státy se stahují z jihovýchodní Asie a země je rozdělená jako nikdy předtím,“ uzavírá Kudrna.
Směřuje Slovensko k autoritářské zemi? Jaký je personální stav Ústavu pro studium totalitních režimů po nástupu Ladislava Kudrny na post ředitele? A jak vzpomíná na kauzu učebnice o moderních dějinách Československa? Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí
Související
-
Idealisté z komuny Reflektor. Příběh Vlasty Najmanové a její rodiny, která odjela do SSSR
V roce 1925 začalo v zavolžské stepi u města Saratov nedaleko Kazachstánu působit družstvo (komuna) Reflektor. Tvořili je vystěhovalci z Československa.
-
Zahrada po ní zůstala aneb Konec střední Evropy. Léta válečná i poválečná očima Sidonie Nádherné
Takový pohled nabízí v pořadu Ex libris čtení z nedávno vydaných dopisů, které psala baronka Sidonie Nádherná.
-
Americká ministryně, starosta Chicaga či poslanec Bundestagu aneb Česká stopa ve světové politice
Na všech kontinentech najdeme české krajany, kteří zároveň s novou vlastí na svou rodnou zemi nezapomněli a naopak jí ze všech sil pomáhali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
