Árpád Göncz jako by byl Václav Havel Maďarska. Věznili ho komunisté, později byl prezidentem
„Hlava státu je ústavní zárukou jednoty a sociálního smíru,“ napsaly v červenci 2000 maďarské noviny Magyar Nemzet. Nikoli náhodou. V těch dnech opouštěl křeslo maďarského prezidenta Árpád Göncz. Od jeho narození uplynulo 100 let. Život dlouhodobě nejoblíbenějšího maďarského politika, který stál v čele země mezi roky 1990 a 2000, přiblíží v pořadu Portréty historik Jan Adamec.
Když novináři hodnotili deset let jeho působení v čele státu, nemohli konstatovat nic jiného, než že Göncz byl po celých deset let nejpopulárnějším politikem v zemi.
Čtěte také
A jak dodává historik Jan Adamec, nejpopulárnějším politikem a silnou morální autoritou zůstal podle všech průzkumů veřejného mínění až do své smrti v roce 2015.
V poněkud vášnivých maďarských politických poměrech si dokázal udržet téměř jednotnou důvěru. Svými osobními kvalitami se zasloužil o všeobecnou prosperitu Maďarska po pádu komunismu. Jeho prvořadým hlediskem vždy zůstalo zajištění sociální spravedlnosti, životní úrovně občanů a jejich svobod.
Politika spolupráce
Göncz, narozený v únoru 1922, absolvoval v roce 1944 v Budapešti právnickou fakultu a ve stejném roce byl povolán do armády. Od oddílu odveleného do nacistického Německa ale utekl a bojů se účastnil jako člen Fronty svobody maďarských studentů.
Po válce provozoval právnickou praxi a vstoupil do úspěšné Nezávislé malorolnické strany, ve které působil jako osobní tajemník předsedy.
Když se v Maďarsku ujali moci komunisté, byla strana zakázána a Göncz uvězněn.
Po propuštění pracoval jako dělník, studoval při zaměstnání Univerzitu zemědělských věd a aktivně se podílel na lidovém povstání na podzim 1956. Po jeho porážce byl odsouzen na doživotí; na svobodu se dostal v rámci všeobecné amnestie v roce 1963.
Čas ve vězení využil ke studiu angličtiny, po propuštění se proto začal živit jako překladatel anglické a americké literatury. Záhy se proslavil i jako literární tvůrce. V 70. letech se připojil k ilegálnímu disidentskému hnutí a byl spoluautorem antikomunistických peticí a publikací.
Do veřejného života se Göncz vrátil v roce 1988, kdy spoluzakládal Svaz svobodných demokratů. V prvních svobodných volbách v Maďarsku v dubnu 1990 byl zvolen do parlamentu a v srpnu 1990 ho Národní shromáždění zvolilo prvním prezidentem demokratického Maďarska.
Vždy zdůrazňoval politiku spolupráce, velký důraz kladl na vyřešení problémů národnostních menšin a zachování jejich svobod a specifik. Šestkrát navštívil Českou republiku a s ohledem na podobný „vězeňský“ profil prezidenta a dramatika Václava Havla se z nich stali přátelé. Také Göncz se zasloužil o to, že přechod Maďarska od komunismu k demokracii byl hladký.
Poslechněte si celý jeho Portrét.
Související
-
Ivan Štern: Beznadějně nadějné vyhlídky pro dubnové maďarské volby
V nadcházejících parlamentních volbách má sjednocená maďarská opozice reálnou šanci porazit Viktora Orbána a usednout do vládních lavic. Ale v parlamentu to bude mít těžké.
-
Luboš Palata: Orbána může porazit Péter Márki-Zay, takový maďarský Vít Rakušan
Lídrem sjednocené maďarské opozice je Péter Márki-Zay, který se Viktoru Orbánovi v mnohém podobá. Je to konzervativní, křesťansky orientovaný politik, otec sedmi dětí.
-
Co v Maďarsku chybí v masivnější míře, je odstup od vlastních dějin, říká hungarista Evžen Gál
Které milníky maďarských dějin vedly k tomu, že se národnostní hledisko tolik promítá do maďarské kultury?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
