Apolena Rychlíková: TOP 09 – motivační nemoc do každé rodiny

Markéta Pekarová Adamová z TOP 09
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Markéta Pekarová Adamová z TOP 09

„Karenční doba motivuje lidi k tomu, aby lépe pečovali o své zdraví. Je to o vlastním přístupu, o vlastní prevenci, o zdravém životním stylu,“ uvedla během jednání o zrušení karenční doby místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Politička, která o sebe i díky svému nadstandardnímu příjmu může pečovat řádově mnohem víc, než ostatní, a které rozhodně nehrozilo, že by ji nastupující nemoc připravila o tři dny výdělku, se ve svém projevu postavila na stranu „zdravého životního stylu“. Což je skvělé, ale s karenční dobou to nemá vůbec nic společného.

Petr Holec: ČSSD se konečně našla. V nemocenské

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová

Po rekordně dlouhé ekonomické recesi Česko zažívá rekordní ekonomický boom. Ekonomika i platy rychle rostou a nezaměstnanost se drží na nejnižší úrovni v EU.

Institut neproplácení prvních tří dní nemoci vznikl před lety, ve zlatých časech neoliberální horečky, která hledala cesty, jak ušetřit na všem – hlavně na lidské důstojnosti a z marginálních problémů dokázala dělat problémy celospolečenského charakteru a nebývalé závažnosti.

Těžko říct, kolik nemocných lidí kdy simulovalo, těžko ale i říct, co se karenční dobou změnilo: nemocní totiž v mnoha případech přestali k doktorům chodit a místo toho raději chodili do práce, aby nepřicházeli o peníze.

Nebo si brali dovolenou, která jim pak v jiných situacích chyběla. Ne každý si totiž může dovolit přijít o celé tři dny platu nebo mzdy. Dovolené místo kurýrování, stejně jako chození do práce v čase prvních dnů nemoci, se samozřejmě dále podepisovalo na zdraví a imunitě.

Pracovní doba a nízké mzdy

Je proto určitě dobře, že se karenční doba zrušila. Krom ohrožení zdraví zaměstnaných lidí přinášela ohrožení i zaměstnavatelům: kdo z vás by chtěl, aby vám pracující chodili do provozu nemocní a mohli tak nakazit další, nebo v některých případech – jako například v potravinářském průmyslu – ohrozili i širší veřejnost?

Petr Holub: Za nemocenskou do vlády

Čekárna u lékaře - ilustrační foto

Plaťte nemocenskou i první tři dny a potom se domluvíme na koalici. Zjednodušování ve veřejné debatě dosahuje netušené úrovně, proto mohou političtí vyjednavači, novináři i sami občané brát vážně takto triviální podmínku sociálních demokratů pro účast ve vládě s Andrejem Babišem a jeho formací ANO.

V neposlední řadě jde ale o obecnou debatu nad tím, jak lehkovážně se stavíme k lidskému zdraví a za co někteří politici a političky považují české pracující. Za zdroj levné práce, za pravděpodobné simulanty, za lidi, kteří si navzdory nemoci nezaslouží pobírat nemocenskou a ještě se to legitimizuje „motivací k lepšímu životnímu stylu“.

Bylo by samozřejmě skvělé, kdyby každý z nás měl dostatek času a peněz na to, abychom se o své zdraví mohli lépe starat: jedli zdravě, měli čas a energii na sport. Stává se, že jsou to chudší lidé, kteří nemají možnosti zdravě se stravovat, sportovat a pečovat o sebe, často právě z důvodu velké pracovní přetíženosti a nedostatku peněz nebo i obecného povědomí o tom, co je potřeba.

Petr Holub: Stát škrtí zdravotnictví

01078122.jpeg

Nakonec by něco takového šlo označit za obecné ohrožení.

Jenže abychom se věnovali těmto problematikám, musela by se celá debata vést úplně o něčem jiném, než jen o karenční době: musela by se v prvé řadě vést o délce pracovní doby a o platových nerovnostech v celé společnosti. Museli bychom řešit, jak je možné, že Češi a Češky mají stále tak nízké mzdy, proč je běžné porušovat pracovní podmínky, jak vůbec jsou nastavené a proč s tím nikdo pořádně nic nedělá.

Museli bychom se také bavit o potravinářském průmyslu, o tom, proč to často bývají nekvalitní potraviny, které jsou levnější a dostupnější, a proč se stále zvětšují sociální bariéry u sportu a obecně se ze zdravého životního stylu dělá exkluzivní zboží pro jasně určenou skupinu – do které Markéta Pekarová Adamová pochopitelně spadá.

Apolena Rychlíková

Jenže tyto debaty nevedeme. Tak se prozatím spokojme s tím, že nemocní lidé můžou zůstat v období nástupu nemoci (které kolikrát bývá nejvíce oslabující) v posteli a nemusí se bát, jestli zaplatí své běžné výdaje, a že nestojí před otázkou, jestli přecházením nemoci neohrožují své zdraví mnohem víc, než se na první pohled může zdát. Ono to ve výsledku opravdu není tak málo.