Apolena Rychlíková: TOP 09 – motivační nemoc do každé rodiny
„Karenční doba motivuje lidi k tomu, aby lépe pečovali o své zdraví. Je to o vlastním přístupu, o vlastní prevenci, o zdravém životním stylu,“ uvedla během jednání o zrušení karenční doby místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Politička, která o sebe i díky svému nadstandardnímu příjmu může pečovat řádově mnohem víc, než ostatní, a které rozhodně nehrozilo, že by ji nastupující nemoc připravila o tři dny výdělku, se ve svém projevu postavila na stranu „zdravého životního stylu“. Což je skvělé, ale s karenční dobou to nemá vůbec nic společného.
Petr Holec: ČSSD se konečně našla. V nemocenské
Po rekordně dlouhé ekonomické recesi Česko zažívá rekordní ekonomický boom. Ekonomika i platy rychle rostou a nezaměstnanost se drží na nejnižší úrovni v EU.
Institut neproplácení prvních tří dní nemoci vznikl před lety, ve zlatých časech neoliberální horečky, která hledala cesty, jak ušetřit na všem – hlavně na lidské důstojnosti a z marginálních problémů dokázala dělat problémy celospolečenského charakteru a nebývalé závažnosti.
Těžko říct, kolik nemocných lidí kdy simulovalo, těžko ale i říct, co se karenční dobou změnilo: nemocní totiž v mnoha případech přestali k doktorům chodit a místo toho raději chodili do práce, aby nepřicházeli o peníze.
Nebo si brali dovolenou, která jim pak v jiných situacích chyběla. Ne každý si totiž může dovolit přijít o celé tři dny platu nebo mzdy. Dovolené místo kurýrování, stejně jako chození do práce v čase prvních dnů nemoci, se samozřejmě dále podepisovalo na zdraví a imunitě.
Pracovní doba a nízké mzdy
Je proto určitě dobře, že se karenční doba zrušila. Krom ohrožení zdraví zaměstnaných lidí přinášela ohrožení i zaměstnavatelům: kdo z vás by chtěl, aby vám pracující chodili do provozu nemocní a mohli tak nakazit další, nebo v některých případech – jako například v potravinářském průmyslu – ohrozili i širší veřejnost?
Petr Holub: Za nemocenskou do vlády
Plaťte nemocenskou i první tři dny a potom se domluvíme na koalici. Zjednodušování ve veřejné debatě dosahuje netušené úrovně, proto mohou političtí vyjednavači, novináři i sami občané brát vážně takto triviální podmínku sociálních demokratů pro účast ve vládě s Andrejem Babišem a jeho formací ANO.
V neposlední řadě jde ale o obecnou debatu nad tím, jak lehkovážně se stavíme k lidskému zdraví a za co někteří politici a političky považují české pracující. Za zdroj levné práce, za pravděpodobné simulanty, za lidi, kteří si navzdory nemoci nezaslouží pobírat nemocenskou a ještě se to legitimizuje „motivací k lepšímu životnímu stylu“.
Bylo by samozřejmě skvělé, kdyby každý z nás měl dostatek času a peněz na to, abychom se o své zdraví mohli lépe starat: jedli zdravě, měli čas a energii na sport. Stává se, že jsou to chudší lidé, kteří nemají možnosti zdravě se stravovat, sportovat a pečovat o sebe, často právě z důvodu velké pracovní přetíženosti a nedostatku peněz nebo i obecného povědomí o tom, co je potřeba.
Petr Holub: Stát škrtí zdravotnictví
Nakonec by něco takového šlo označit za obecné ohrožení.
Jenže abychom se věnovali těmto problematikám, musela by se celá debata vést úplně o něčem jiném, než jen o karenční době: musela by se v prvé řadě vést o délce pracovní doby a o platových nerovnostech v celé společnosti. Museli bychom řešit, jak je možné, že Češi a Češky mají stále tak nízké mzdy, proč je běžné porušovat pracovní podmínky, jak vůbec jsou nastavené a proč s tím nikdo pořádně nic nedělá.
Museli bychom se také bavit o potravinářském průmyslu, o tom, proč to často bývají nekvalitní potraviny, které jsou levnější a dostupnější, a proč se stále zvětšují sociální bariéry u sportu a obecně se ze zdravého životního stylu dělá exkluzivní zboží pro jasně určenou skupinu – do které Markéta Pekarová Adamová pochopitelně spadá.
Jenže tyto debaty nevedeme. Tak se prozatím spokojme s tím, že nemocní lidé můžou zůstat v období nástupu nemoci (které kolikrát bývá nejvíce oslabující) v posteli a nemusí se bát, jestli zaplatí své běžné výdaje, a že nestojí před otázkou, jestli přecházením nemoci neohrožují své zdraví mnohem víc, než se na první pohled může zdát. Ono to ve výsledku opravdu není tak málo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
