Apolena Rychlíková: Ochota pomoct, kterou nabídl Zdeněk Hřib, je úctyhodná. Praha ho ale potřebuje víc jako primátora než jako dobrovolníka

26. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zdeněk Hřib

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) na svých sociálních sítích oznámil, že nastoupí jako dobrovolník do jedné z pražských nemocnic, aby posílil řady lidí, kteří v první linii pomáhají v boji proti koronaviru.

„Lidé v nemocnicích teď potřebují naši veškerou podporu,“ uvedl primátor a má rozhodně pravdu. Otázkou ale zůstává, jestli potřebují zrovna pomoc nejvýše postaveného politického činitele hlavního města České republiky.

Čtěte také

Hřibovo gesto začali mnozí lidé ihned odstřelovat jako PR populismus. To sám primátor samozřejmě popírá. Jenže i kdyby ze strany Zdeňka Hřiba nešlo o snahu ze sebe udělat hrdinu v těžkých časech, je jeho postup minimálně diskutabilní. V Česku zuří globální pandemie, na semaforu jsou už všechny okresy červené, nákaza se šíří nekontrolovatelnou rychlostí a čekají nás tvrdé časy. Vláda svou roli nezvládá a lidé jsou z jejího chování značně deprimovaní.

Důvěra lidí v politiku, infrastrukturu státu, kompetence vládnoucích elit se propadá do minusových bodů a spolu s nejistými ekonomickými a sociálními vyhlídkami do budoucna způsobuje hlubokou nejistotu v lidech. Kdy jindy se však snažit napravit reputaci politiky a politiků obecně než právě teď? Kdy jindy se snažit alespoň lokální centra uklidnit a ubezpečit, že naši volení představitelé vědí, co dělají a co dělat mají?

Za politiku politickou

Je určitě důležité nabízet své kapacity nemocnicím, které jsou pod neskutečným náporem. Nemocných zdravotníků přibývá, je jich už kolem sedmi tisíc lidí, což v situaci personálních podstavů může brzy znamenat další zhoršení situace.

Čtěte také

Navíc v Česku roste počet lidí, kteří potřebují intenzivní péči, de facto většina ostatních zdravotnických výkonů se zastavila, pečující lidé musí denně přihlížet úmrtím, které dnes jdou do řádu vyšších desítek až stovek denně. A všechny výpočty nasvědčují tomu, že prostě bude hůř.

To ale neznamená, že by politici měli nastupovat do nemocnic, a to ani ti, kteří na to mají odbornost – a takových je, přiznejme si, v Česku dost třeba mezi senátory. Zdeněk Hřib sice obyvatele a obyvatelky Prahy ubezpečuje, že svou primátorskou roli zanedbávat nebude. Je to možné. Ale ani on není nadčlověk, který po tvrdých šichtách, byť dobrovolnických, bude schopný přemýšlet a soustředit se na výkon své hlavní funkce primátora Prahy.

Čtěte také

Jestli něco utrpělo skutečně velkou ránu, je to právě důvěra lidí v politiku, ne důvěra lidí ve zdravotnictví. Jakkoliv je české zdravotnictví po dlouhá léta brutálně podfinancované, lidé v něm často pracují za neadekvátní mzdy a napříč regiony jsou obří rozdíly, je to právě nasazení českých lékařů a zdravotních sester, co nás drží nad vodou. Chaos, který vláda Andreje Babiše (ANO) skrz ignorování druhé vlny pandemie zapříčinila, by ostatní politici měli zkoušet odčinit – ale politicky, ne jinak.

V neposlední řadě je primátorovo gesto možné vnímat jako vzkaz, že politika vlastně není ta opravdová práce, ale jen něco, co se dělá tak nějak bokem. Právě tento obraz ale musíme spíš bourat než přiživovat, protože opovrhování politikou jako specifickým typem řemesla a práce nás dovedlo mimo jiné i k tomu, že v ní teď mnohem větší důležitost zaujímá marketing a PR než samotná politická rutina.

Apolena Rychlíková

Tato skutečnost kontaminovala celou politickou scénu. Nejen ANO rozpad, kterého jsme svědky v posledních týdnech, s tím úzce souvisí. Ochota pomáhat, kterou Zdeněk Hřib projevil, je z lidského hlediska úctyhodná a důležitá. Z toho politického však ne. Praha totiž potřebuje primátora, ne doktora. Teď víc než kdy jindy.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Spustit audio