Angličané, světový národ

Názvy Anglie a Velká Británie se v médiích často zaměňují. Anglie je totiž vlastně jádrem většího území a žije v ní 84 % obyvatel Spojeného království. I proto jsou Angličané jako národnost zmiňovaní méně, přitom ovlivnili řadu pohybů lidí po celém světě, od USA až po Nový Zéland. Samotní Angličané vznikli jako národ taky na bázi řady imigrací. Vědci dokazují, že čtyři pětiny Angličanů jsou po genetické stránce potomky migrantů z Iberského poloostrova, tedy ne Germánů. Za těmito Britonci mířili Římané, později ale početnější Anglové, Sasové a Jutové ze severu dnešního Německa, které doplnili Vikingové a Normani ze Skandinávie a Francie. Tím se ve 12. století dotvořila anglická národnost.

Od té doby Angličané expandovali a stávali se migranty, podřizujícími si druhé národy. Jako šlechta a vojáci se nejdřív usazovali ve Skotsku, Irsku i Walesu a se snažili postupně asimilovat, tedy anglicizovat celé Britské ostrovy. Rok 1620 se díky plavbě puritánů do USA oficiálně začaly milionové migrace směrem na americký kontinent, kde začali dominovat Angličané, další Britové, i angličtina. Emigranti se v zámoří usazovali a vytvořili si např. Novou Anglii, postupovali však taky dál na západ. Úspěch Angličanů pokračoval kolonizací Kanady, Austrálie a Nového Zálandu, kde mají jejich potomci dosud většinu, silné migrace z Anglie tam probíhaly ještě nedávno. Výrazné, původem anglické menšiny jsou ale i v Jižní Africe, Indii, Pákistánu, karibské oblasti, Hong-Kongu nebo v afrických státech. Všechny tyto země patřily do rámce britského impéria a dodnes se hlásí do Commonwealthu.

Výboje armády umožnily migrace milionům Angličanů do zámoří|foto: Fotobanka stock.xchng

Současná Anglie, především Londýn, je však naopak v současnosti plná imigrantů ze světa. Velké stěhování nastalo hlavně po 2. světové válce, kdy se rozpadala zámořská říše a z ní za bílými Angličany mířili i domorodé národy. Proud nových obyvatel je masivní dodnes. V některých oblastech Anglie mají přistěhovalci až polovinu narozených dětí, už teď tvoří Neevropané ve školách víc než pětinu počtu. Běloši však stále tvoří devět desetin počtu, Jihoasijci, tedy Indové, Pákistánci a Bangladéšané dosahují už 5 %, černoši z oblasti Karibiku a Afriky 2,5 %, narůstá i počet míšenců. Ve velkých městech jsou celé čtvrti, které patří přistěhovaleckým menšinám. Specifickými skupinami jsou Židé, kterých je asi 300 000, Poláci, jejichž počet migrantů za prací se odhaduje nejméně na půl milionu. V ekonomice je zaměstnaných mnoho Němců a mezi statisíci Arabů je hodně ropných šejků. V Anglii ovšem žijí i desetitisíce mladých Čechů a Slováků.

K anglické národnosti se dnes celkově hlásí 60 milionů osob. 15 milionů z nich je však potomky emigrantů a dnes žijí v zámoří. Miliony dalších se už hlásí k jinému původu, nebo jsou dost smíšení. V Anglii ale žijí i velmi početní Irové, téměř milion z nich se v Irsku narodilo, dalších 6 milionů má irského prarodiče. Netýká se to jen severního Irska, ale i měst jako Londýn, Liverpool a Manchester. Tam jsou početní i Velšani a Skotové, kteří se často dostávají např. do politického a kulturního života. Za dobrými ekonomickými podmínkami se většinou míří na jihovýchod, do okolí Londýna. Angličané proto často ve své vlasti nejsou příliš spokojení a pokud mohou, vydávají se za hranice. Mnozí z nich se v posledních letech přesouvají na své letní domy v jižní Evropě, jenom ve Španělsku celoročně žije na 400 000 Britů. Kam se tento trend posune, závisí na britské vládě.

Stonehenge stavěli lidé z předkeltských migrací|foto: Fotobanka stock.xchng

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.