Analytik Šándor: Většinová společnost zužuje terorismus na migrační vlnu s hordou zabijáků. Tak jednoduché to není

„Primárně jsou to destabilizované země Blízkého východu, Afriky i zemí pásma Sahel. Na jejich destabilizaci se bohužel západní země podílely,“ říká v debatě Vertikály na Plusu.

Čtěte také

Multikulturní soužití v Rakousku dost skřípe, říká o vídeňském teroristickém útoku komentátor Slezák

Právě tato destabilizace podle něj vede lidi ve druhých třetích generacích migrantů z muslimských zemí, kteří na Západ přišli za obživou, k radikalizaci.

„Oni už nemají to srovnání s předchozím Alžírem, Pákistánem, Marokem nebo odkud všichni přišli. Srovnávají se s většinovou populací – a tam je velký nepoměr. Lidé, kteří využívají věcí, kterých jsme se dopouštěli při vojenských operacích, jim říkají: Podívejte se, bezvěrci zabíjejí naše ženy a děti – a vy můžete dělat to samé.“

Jen horda zabijáků?

To je podle Šándora obrovský problém, který většinová společnost zužuje jen na migrační vlnu, „ve které se žene horda zabijáků. Netvrdím, že i mezi nimi nemohou být ti, co nám chtějí ublížit, ale většinově byli útočníci z domácího podhoubí“. Přiznává také, že je problém s integrací menšin.

Čtěte také

Turecká ofenziva v Sýrii může vyvolat novou uprchlickou vlnu i nárůst terorismu, varuje Šedivý

Historik České křesťanské akademie Jan Stříbrný doplňuje: „Muslimové přišli ze svého prostředí, které je bytostně náboženské, a to ať si o kvalitě jejich víry myslíme cokoliv. Setkávají se ale s nepochopením, často s odmítáním západního člověka. Ten už náboženskost nevnímá, nebo ji vnímá velmi zkresleně.“

Teroristé, kteří útočili jak ve Francii, tak ve Vídni, už ale byli zradikalizovaní. „Musí to být z nějakého vnitřního neuspokojení člověka, který se dostane do fundamentálního rozporu mezi tím, co cítí, a tím, co vidí. Útočnici často nebyli nějací horliví vyznavači islámu. Nebyli to praktikující muslimové, kteří by se pětkrát denně modlili. Kdoví, jestli vůbec věděli, kde je Mekka, natož aby kdy vykonali pouť hadždž. Ale jsou jaksi otevřeni k vymývání mozku imámy,“ odpovídá Šándor na otázku, jak vzniká fanatismus.

Vykladači Koránu

Řada z imámů nejsou ani kdovíjací odborníci a znalci koránu, jen dovedou lidmi obratně manipulovat. „Na rozdíl od křesťanství, které má dnes jednoho vykladače písma, tak muslimská víra jednotného vykladače nemá. Bible už není plná veršů, které ještě zůstaly v Koránu – jakože islám je jen radikální a zlé náboženství, což já si opravdu nemyslím,“ přiznává Šándor.

Čtěte také

Rakousko zažilo nejhorší teroristický útok od 80. let, píše v komentáři Der Standard

„Možná, že šíitský Írán je na tom o trochu lépe než ten sunnitský. Ale v tomto světě – pokud vykonáte hadždž, tak najednou vystoupáte hodně vysoko a jste tím, kdo vykládá, jak to je,“ dodává.

Sám by se ani neobával práva šaría, které se používá pouze jako rodinné a dědické právo. „Není třeba za ní vždy vidět jen hrdlořezy, kteří mají uříznuté ruce, hlavy. Nestrašme se natolik, abychom pak byli vyděšeni z každého, kdo je jen odjinud.“

Musíme se jako lidé Západu nejdřív naučit rozumět sami sobě. Alespoň si to myslí historik České křesťanské akademie Jan Stříbrný. „Islámský svět? To jsou to stejní lidé jako my. I tam probíhá sekularizace – zvlášť ve vzdělanějších, mladších vrstvách. Sociálně je ta společnost chudší, má za sebou dlouhá období rozkladu – způsobené vnitřní slabosti jejich systémů, anebo vlivem mocností, které se tam etablovaly už od 19. století. V neposlední řadě je tam i frustrace, která vyvolává ideologizaci víry,“ dodává historik.

Celý pořad Vertikála Evy Hůlkové si poslechněte v audiozáznamu. Dozvíte se, jestli a jak by se měl reformovat unijní schengenský prostor.