Karel Barták: Padne Schengen za oběť islámského terorismu?
Když se přišlo na to, že islámský terorista původem z Tuniska, který vraždil koncem října ve městě Nice, se do Evropy dostal přes Itálii a nikým nerušen se doprocházel až do metropole francouzské Riviéry, začalo se ihned mluvit o potřebě změnit pravidla volného pohybu osob zaručeného takzvanou schengenskou úmluvou.
Prezident Emmanuel Macron se nechal slyšet, že takhle to dál nejde a že Schengen je třeba reformovat, aby k podobným případům nedocházelo.
Čtěte také
Reformovat, dobře, ale co a jak? Svoboda pohybu buď je, nebo není. Těžko si představit polosvobodný pohyb, nebo částečnou volnost. Měnit se mohou nanejvýš doprovodná pravidla, která jsou těsně provázána s regulací migrace, na které se Evropská unie upachtěně pokouší dohodnout už pěkně dlouho.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní slíbila, že napřesrok v květnu předloží novou takzvanou schengenskou strategii, jejíž součástí bude třeba posílení databáze otisků prstů Eurodac nebo rozšíření pravomocí Europolu, evropské policejní centrály, pokud jde o ostrahu vnějších hranic EU. Mají být také odstraněny nedostatky schengenského informačního systému.
Má se zavést třeba taková banalita, jako je kontrola totožnosti všech lidí vstupujících zvenčí do Evropské unie. Ačkoli to vypadá neuvěřitelně, podle šéfky Komise je dnes takto prověřováno pouze 80 procent těchto cestujících. Znamená to, že pětina přichází bez jakékoli kontroly. Neprostupnost vnější hranice je přitom opačnou stranou mince volného pohybu, podmínkou zachování této vymoženosti.
Schengenské fórum
Macron se sešel v Paříži s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem, jehož země byla také terčem islámského teroru. Přes video se pak spojili s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, nizozemským premiérem Markem Ruttem a šéfy Evropské komise a Evropské rady von der Leyenovou a Charlesem Michelem.
Čtěte také
Shodli se, že osud schengenské zóny svobodného pohybu závisí na lepší ochraně vnějších hranic, nic konkrétnějšího však nenavrhli. Tváří v tvář protimuslimské propagandě zejména ze strany krajní pravice zdůraznili, že jim jde o posílení demokracie, vlády práva a svobody projevu, nikoli o souboj mezi křesťanstvím a islámem.
Poslední islamistické teroristické útoky v západní Evropě mají obrovský dopad na veřejné mínění v zemích, kde k nim dochází. Macron bude za rok a půl bojovat za znovuzvolení a nemíní nechat v této věci otevřený prostor pro ultrapravicovou sokyni Marine Le Penovou, která otevřeně žádá obnovení kontrol na francouzských hranicích – jako ostatně řada dalších krajně pravicových stran, podle kterých nepřináší svoboda pohybu jejich národům nic dobrého, spíše naopak.
Čtěte také
Evropská unie by se měla konečně a urychleně zmobilizovat proti islamismu, jinak hrozí, že tento souboj prohraje. Zatím posílila agenturu Frontex, která od ledna příštího roku rozmístí na vnějších hranicích kolem 10 tisíc pohraničních stráží, které budou spolupracovat s národními bezpečnostními složkami.
Ministři vnitra se na prosincovém zasedání, kterému se již říká schengenské fórum, budou věnovat prioritám budoucího přehodnocení systému. A Evropská komise se bude snažit sladit případné závěry s nedávným návrhem na změnu migračních a azylových pravidel, který také ještě čeká na stanovisko členských zemí.
To vše je zatím málo a pozdě. Evropské státy si před pěti lety slíbily, že budou islámský radikalismus společně potírat, ale zaspaly a nevybavily se dostatečnými prostředky. Dnes musí dohánět ztracený čas a zachraňovat schengenskou úmluvu, z níž se paradoxně stal symbol tohoto problému, ačkoli je jen jedním z aspektů a ačkoli její výhody nadále vysoce předčí problémy, které může působit.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
