Veronika Lefrancois: Italská stopa atentátníka z Nice a voda na politický mlýn Mattea Salviniho

8. listopad 2020

Jako by toho nebylo málo. Evropa, těžce zkoušená koronavirovou krizí, zažívá v posledních týdnech novou vlnu islamistických útoků. Za jeden z nich se tak trochu cítí zodpovědná i Itálie.

Alespoň tak to postavil jeden z vůdců extrémní pravice Matteo Salvini, když se jménem italské vlády omluvil Francii za to, že nezadržela tuniského teroristu, který v bazilice v jihofrancouzském městě Nice zavraždil tři osoby a zranil několik dalších.

Čtěte také

Velmi rychle se totiž ukázalo, že vrah připlul do Evropy v září z Tuniska, vylodil se na italském ostrůvku Lampedusa a spolu s dalšími osmi sty migranty byl umístěn do čtrnáctidenní karantény.

Po jejím vypršení mu byl vydán příkaz k vyhoštění, tak jako jiným běžencům z Tuniska, kteří jsou klasifikováni jako ekonomická migrace, a nemají tedy právo na azyl. Namísto zpět do své země ale Tunisan zamířil do Francie, evidentně s cílem zabíjet.

Kontroverzní dekrety

Čtěte také

Atentáty tohoto typu jsou doslova vodou na mlýn Mattea Salviniho – nahrávají přímo protiimigrační politice ultrapravicové Ligy, jejímž je vůdcem. Ještě když byl Salvini ministrem vnitra, nechal zavést takzvané „dekrety o bezpečnosti“, kontroverzní opatření, která žadatelům o azyl odepírala jakoukoliv ochranu a zakazovala přístup do země humanitárním lodím, které ve Středozemním moři zachraňují uprchlíky ze severní Afriky.

Tato nařízení byla letos v říjnu současnou vládou zrušena a nahrazena novými dekrety s humánnějším přístupem.

Na Salviniho kritiku i jeho omluvu Francii zareagovala rychle současná ministryně vnitra Luciana Lamorgesová, která připomněla, že dekrety o bezpečnosti vyloučily z azylových center přes 20 tisíc migrantů a přispěly spíše k „nebezpečnosti“ v zemi. Navíc se v době jejich platnosti za posledních deset měsíců počet běženců připlouvajících do Itálie ve srovnání s loňským rokem téměř ztrojnásobil.

Protiimigrační nálady

Lamorgesová tvrdí, že je kritika ze strany Salviniho nepodložená, protože terorista nefiguroval na žádném seznamu nebezpečných osob ani tuniských úřadů, ani italských bezpečnostních složek. Podle ministryně je na čase přestat s neplodnou polemikou a morálně podpořit francouzský národ, a vůbec celou Evropu, protože tyto útoky jsou vedeny právě proti ní.

Atentáty, jako byl ten v Nice, posilují zaujatost proti migrantům a přispívají k tomu, že jsou bez rozlišování ztotožňováni s teroristy.

To samozřejmě hraje na ruku populistickým a nacionalistickým stranám, které mezi lidmi rozdmýchávají nesnášenlivost vůči etnickým menšinám. Je zcela evidentní, že všichni uprchlíci ze severní Afriky nejsou zodpovědní za teroristické útoky, stejně tak jako Itálie není zodpovědná za všechny běžence, kteří se vylodí u jejích břehů. Skutečností zůstává, že Evropská unie zatím nenašla uspokojivé řešení problémů migrace z Afriky.

Restrikce, bezpečnostní kontroly v přístavech a vyhošťování ze země očividně nevedou ke snížení přílivu běženců. Evropa zatím stále bezúspěšně hledá společný přístup k této komplexní situaci.

Autorka je publicistka

autor: Veronika Lefrancois
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.