Lída Rakušanová: Kříšení Schengenu. Co na to Češi?
„Nikdo nedokáže vysvětlit, jaký smysl má bojovat proti koronaviru uzavřením hranic,“ řekl starosta Štrasburku Roland Ries v rozhovoru pro týdeník Die Zeit.
A je přesvědčen, že když v polovině března padaly hraniční závory napříč Schengenským prostorem, byl to projev starého nacionalistického reflexu.
Čtěte také
V panice se ze strachu před virem zabarikádovat! Jak ve středověku. Podle Riese je jeho kolega na německé straně, starosta města Kehlu, stejného názoru. Oba nevěřili svým uším, když se to dozvěděli z rádia.
A nejspíš nebyli sami. Všude uvnitř Schengenského prostoru přestaly hrát hranice svou původní roli, totiž oddělovat od sebe jednotlivé národní státy, už před řadou let. A všude si lidé, kteří tam žijí, zvykli je téměř nevnímat.
Je to tak i u nás. Pacienti z Českých Velenic jezdí na ambulantní ošetření naproti do rakouského Gmündu. Na bavorské straně Železné Rudy, v Bayerisch Eisensteinu, tvoří dneska už přes 12 % tamního obyvatelstva čeští občané. Kvůli levnějším nemovitostem si řada Čechů pořídila chalupy v Sasku, anebo bydlí v Žitavě. O nesčetných přeshraničních „pendlerech“ nemluvě.
Vzít zákazy zpět
Čtěte také
Když oznamoval německý ministr vnitra Horst Seehofer všemi zúčastněnými stranami už dohodnutý plán otevřít hranici s Lucemburskem a zřejmě i s Dánskem od tohoto víkendu, a od 15. června zrušit i veškeré kontroly na hranicích s Rakouskem, Švýcarskem a Francií, podotkl k situaci na hranicích s Českem a s Polskem jen to, že tam Němci nikdy žádné kontroly neměli.
Jinými slovy, záleží teď na Varšavě, stejně jako na Praze, zda se k plánovanému „kříšení Schengenu“, tedy k úplnému zprůchodnění hranic k 15. červnu, bez vyžadování povinné karantény nebo negativního testu připojí, nebo ne.
Nutno dodat, že plán je výslovně podmíněn dalším vývojem pandemie, ale ze Seehoferova prohlášení jasně vyplynulo, že místo zavírání hranic sází západoevropské státy do budoucna na přísnou karanténu lokálních ohnisek nákazy.
Čtěte také
A eventuálně i na trasovací aplikaci, ovšem takovou, která bude kompatibilní v Schengenském prostoru. Starosta Štrasburku tohle všechno samozřejmě vítá. Ale zároveň je skeptický: zavření hranic bylo podle něj „fatálním signálem“, který vážně poničil ducha Evropy. Sousedi jsou za hranicemi považováni opět za vetřelce.
Soudíc podle toho, jak nepřátelské reakce vzbuzují toho času na českém venkově už jen auta s pražskou poznávací značkou, je na místě obava, že spravit zpřetrhanou síť přeshraničních vztahů bude v nejlepším případě trvat hodně dlouho.
Jak je vidět, hospodářství se dá zastavit na povel. Zrovna tak se dá i rozkázat lidem, aby se zavřeli doma a nechodili ven. Vzít zákazy zpět a odstranit omezení ale neznamená, že se všechno automaticky vrátí do starých kolejí. Tyhle povely nefungují.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
