Thomas Kulidakis: Osobní svoboda na oltáři strachu o zdraví
Téma konoravirus má novou variaci. Řada států plánuje uvolnění karanténních opatření, některé už uvolňují a po týdnech izolace se blýská na lepší časy.
Některá omezení ale zůstanou a otázkou tak je, kam až budou lidé ochotní v omezení svých svobod a životů kvůli strachu zajít.
Čtěte také
S výjimkou zemí typu Švédska, kde život neustále připomínal odlesky zašlé slávy předkoronavirové svobody, se rojí různé nápady. Stoly v restauracích obehnané plexisklem, které oddělí i spolustolovníky. Nošení roušek ve veřejné dopravě, prázdná prostřední sedadla v letadlech, návštěvy kadeřníků v rouškách nebo zákaz větších akcí.
Kvůli potřebě pracovních sil sice některé země otevřely své hranice pro sezónní pracovníky, svobodný a volný pohyb osob ale de facto dále znemožňují. Příkladem je Česká republika. Každý si rozmyslí z ní odjet nebo do ní vstoupit, pokud musí mít nejvíce čtyři dny starý test na koronavirus, který jaksi není jen tak k mání. Další alternativa je hrozivá čtrnáctidenní karanténa.
Je přitom zřejmé, že virus s námi ještě nějakou dobu určitě zůstane a účinná vakcína, případně léky, mohou být k dispozici až třeba na podzim. Testování na lidech totiž musí být provedené pořádně a v patřičném časovém rozmezí. Mezitím může covid-19 mutovat. Nejhorší ale bude, když v případě nevytvoření kolektivní imunity zmutuje a doposud vyvíjená a už existující testovaná léčiva bude k ničemu.
Jediné skutečné vězení je strach
Čtěte také
Ke zmíněnému je potřeba přičíst různé návrhy na takzvané chytré karantény. Společnou aktivitou technologických gigantů Apple a Google na vývoj sledovacího systému počínaje, shromažďováním dat operátorů konče.
Vše výše zmíněné je projev naprosto nečekané rány, kterou utržil především život v té šťastnější a svobodnější bohaté části světa. Ve chvíli, kdy by to lidé čekali nejméně, došlo k tak výraznému omezení svobod a práv, že by za normálních okolností padaly vlády jako zralé švestky ze stromu.
Sociální vědci, sociologové, politologové, sociální psychologové a další budou ještě dlouho zkoumat, do jaké míry se potvrdily teorie, že vyděšení lidé rádi vymění svobodu za pocit bezpečí. Po týdnech karantény se ale obzvláště v zemích s nízkou úrovní nákazy a počtem mrtvých objevují často názory, že to za to vlastně nestálo. Pro poměrně zdravého člověka středního věku je virus zpravidla neškodný. Pro děti v podstatě naprosto.
Čtěte také
První dva týdny karantény k zamezení přehlcení zdravotního systému se ještě daly pochopit. Vše nad to se mnohým zdá příliš. Nejradikálnější názory v podstatě říkají, že se jedná o útok na zdravou většinu populace, která bude ekonomickými důsledky karantény trpět ještě dlouho. Každá lidská smrt je tragédie a nikdo nechce umřít, ani se nechce dívat na umírání svých blízkých. Svoboda, které se nám zatím dostávalo, neměla ale v dějinách obdoby.
Je tedy čas se rozhodnout. Jak řekla disidentka Su Ťij v dobách své opoziční slávy: „Svobodní musíme být ne proto, že si svobodu nárokujeme a deklarujeme ji, ale protože ji máme možnost žít a uplatňovat.“ William Faulkner prohlásil, že „jediné skutečné vězení je strach a jediná skutečná svoboda je osvobození od strachu.“
Pokud se smíříme s tím, že lidský život směřuje přirozeně od narození ke smrti, můžeme se osvobodit i v době koronavirové a žít zase své životy. Debata o vztahu svobody a ochrany veřejného zdraví není nová. Poprvé ale v tomto století lidská svoboda souboj prohrává.
V jiných časech bychom si nenechali nadiktovat dočasnou ani trvalou ztrátu svobod. Politiky, technokraty, ani jinými. Neměli bychom si nechat diktovat ani nyní v době strachu z nemoci, která je jednou z mnoha.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
