Americká zeď

V globalizujícím se světě spočívá hlavní potíž podobných zdí už v účelu, pro který jsou stavěny. Snaha zabarikádovat se před lidmi, kteří jsou chudí či jiní, vede zpravidla jenom k tomu, že se lidé na obou stranách zdi ještě víc odcizí, rozdíly mezi nimi že se budou prohlubovat a s tím poroste vzájemná nevraživost. Postavit zeď totiž znamená poslat k ní vojáky a ti jsou z logiky věci ozbrojeni, takže co chvíli teče krev. Senátorům v americkém kongresu šlo při hlasování o výstavbě hraniční zdi o hlasy voličů, kteří na příliv Mexičanů pohlížejí jako na invazi kobylek, jež ohrožuje jejich životní úroveň.

Pikantní na tom je, že ty kobylky přicházejí na Američany pracovat. Aby to ale voliči s delším vedením pochopili, musí být zřejmě nejprve Mexičané vyhošťováni a loveni na hranici. Kromě represivních opatření, jako je natahování ostnatého drátu, existují i preventivní přístupy, založené na odstraňování příčin, které k ilegální migraci vedou. Z odstupu je jasné, že zeď řeší pouze důsledky chyby, aniž by tu chybu odstranila. V případě Ameriky, která má ambici exportovat svobodu a demokracii, vypadá divně, když místo otevírání se světu volí izolaci. Snad pouze dočasně.