Alice Muthspiel: Jaký bude osud olympijských kruhů na pařížské „Železné dámě“?
Olympijské hry jsou za námi, ale co s jejími symboly na významných pařížských památkách? A dokonce i na té nejslavnější Eiffelově věži? Některé země si olympijské kruhy ponechaly jako trvalé instalace ve svých sportovních zařízeních – například Athény, které je uchovaly na Panathénském stadionu, nebo Kanada, kde jsou kruhy stále k vidění na Olympijském stadionu v Montréalu a ve Whistler Parku ve Vancouveru.
Čtěte také
Los Angeles, které hostilo tři olympiády je má na Memorial Coliseu. Londýn své kruhy z Tower Bridge a nádraží Saint-Pancras recykloval a část z nich přeměnil na lavičky. V Sydney byly kruhy z Harbour Bridge prodány na eBay a nakonec zakoupeny za 21,1 tisíc australských dolarů.
Ty pařížské z 30 tun oceli by socialistická starostka Anne Hidalgová chtěla na „Železné dámě“ zachovat alespoň do roku 2028. Svůj záměr obhajuje následovně: „Jako starostce Paříže mi toto rozhodnutí přísluší, a mám souhlas Mezinárodního olympijského výboru. Je krásné spojit Eiffelovu věž s Olympijskými hrami...“
Památkáři kruhy nechtějí
Může však obec ve Francii vlastnit historickou památku a nakládat s ní, jak se jí zachce? Kritici upozorňují, že podle památkového zákona je nutné získat povolení k úpravám a provést patřičnou technickou studii. Už od 19. století byly obce, podléhající všeobecnému dohledu státu, povinny respektovat své památky, na prvním místě kostely.
Čtěte také
Na uplatňování ministerských oběžníků se stanoviskem komise pro historické památky dohlíželi prefekti. Na tento prefekturní dohled, který existuje od vlády krále Ludvíka Filipa, starostka Paříže zapomněla, tudíž její stanovisko bez dostatečné konzultace s odborníky vyvolalo odpor zejména u památkářů.
Další potíží je, že reklama je na historických památkách zakázána zákonem ze dne 20. dubna 1910. Používání olympijských kruhů je přísně chráněno a zpeněžováno Mezinárodním olympijským výborem.
A i když olympijský zákon z března 2018 vytvořil výjimku z pravidla, která povoluje reklamu na historických památkách spojených s hrami, tato výjimka končí 15 dní po ukončení paralympijských her. Kruhy by tedy měly brzy zmizet, pokud nebude do zákona přidána další výjimka…
Nesouhlasí ani potomci Eiffela
Anne Hidalgová se bude muset rovněž vypořádat s morálním právem dědiců Gustava Eiffela. „Jsme velmi rádi, že byly kruhy spojeny s Eiffelovou věží během olympijských her,“ vysvětluje pravnuk slavného inženýra Olivier Berthelet-Eiffel, ředitel asociace potomků Gustava Eiffela, ale zároveň vyjadřuje absolutní nesouhlas s trvalým umístěním.
„Za sto let od smrti mého pradědečka jsme si nikdy nedovolili vyjádřit kritický názor na vývoj Eiffelovy věže. Jakožto dědicové máme právo se postavit proti jakékoli změně, která by narušila respekt k dílu. Připevněné kruhy představují zásadní změnu – jak ve vizuálním, tak v symbolickém aspektu,“ řekl Berthelet-Eiffel.
Čtěte také
A pokračoval: „Barevné, velké objekty umístěné na hlavní přístupové ose vytvářejí výrazný disbalanc a podstatně mění velmi čisté tvary díla. Lepším řešením by bylo je sundat, umístit poblíž a zpřístupnit je tak Pařížanům. Dokážete si představit to množství krásných fotografií? Záměrem starostky je však umístit je do výšky 50ti metrů. Znetvoří tím Eiffelovu věž, která se navíc stane bezplatnou reklamou pro Mezinárodní olympijský výbor. Nemáme nic proti výboru, umožnili jsme jim využít věž k propagaci olympiády, a i s radnicí máme dobré vztahy, jen s námi nic nekonzultovali.“
Jak se říká: O nás, bez nás. „Po předání olympijské pochodně městu Los Angeles by jim město Paříž mělo symbolicky věnovat i kruhy. A pokud by starostka chtěla nutně změnit vzhled památky, návrhy nechybí. Například obnovení řady zdvojených oken v prvním patře, její vrcholové kupole, či benátské červené polychromie – červené okrové, která zmizela pod hnědavým nátěrem. Stručně řečeno, vrátit Eiffelově věži její charakter z Belle Époque, o který byla ochuzena nejvíce při Světové výstavě v roce 1937.
I jeden z předních francouzských politiků François Bayrou se k nápadu vyjadřuje skepticky: „Je to hloupé. Nechejme je tam na chvíli, abychom oslavili olympijského ducha, ale nemůžeme přetvářet Eiffelovu věž, její poslání, její účel a estetiku přidáváním a vnucováním symbolů přechodných událostí.“
Autorka je publicistka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
