Alexandr Mitrofanov: Rusové potřebují být poddanými říše, říká profesor Gudkov
Profesora Lva Gudkova, nestora ruských sociologů, jsem už ve svých textech zmiňoval. Udělám to znovu, protože každé jeho veřejné vystoupení se liší od tezí jiných ruských činitelů. Neuchyluje se k hledání mytických důvodů, proč je Rusko veliká země a její obyvatelstvo je vyvolené.
Lev Gudkov měl v minulých dnech dlouhý rozhovor na YouTube na kanálu Živoj gvozď, což je nepřímý pokračovatel zakázaného rádia Echo Moskvy.
Čtěte také
Pozoruhodné je jeho zhodnocení současných nálad ruské společnosti, které odvozuje od průzkumů důvěryhodné agentury Levada Centr. Podle Gudkova deset až 12 procent tvoří liberálové, kteří sní o překrásném Rusku budoucnosti.
Padesát procent lidí souhlasí s Putinovou protizápadní rétorikou, ale nejsou nadšení z toho, že musí nést následky vůdcových plánů, například jít na téměř jistou smrt na Ukrajinu.
Čtvrtina obyvatel žije v totálně jiném světě. Jsou to především starší ženy v provincii, které vůbec netuší, co se děje, a nemají o události v zemi či kdekoli jinde zájem. Nakonec osm až deset procent tvoří konzervativní, reakční a agresivní vlastenci, kteří mají tendenci Putina naopak kritizovat, že je málo rozhodný.
Z čeho pramení nenávist k Západu
Průzkumy, na které se odvolává Gudkov, ukazují, že s růstem životní úrovně Rusů roste jejich podpora režimu. Je to nejlépe vidět na příkladu Moskvy. Před několika málo lety šlo o středobod protiputinovských nálad. Pak ale většina aktivních odpůrců emigrovala a dnes hrají prim zámožní úředníci, kteří režim podporují.
Čtěte také
Mimo Moskvu přetrvává životní filozofie, kterou Gudkov podle svých slov stále slyší od respondentů v průběhu uplynulých 30 let: „Máme těžký život, ale nějak to přetrpíme.“ Zároveň podle nejnovějších dat schvaluje sice 75 procent dotázaných válku, kterou Rusko vede na Ukrajině, ale přitom 52 procent by chtělo její okamžité ukončení.
Gudkov to vysvětluje takto: lidé se bojí, že Rusko může být poraženo, a oni tím pádem přestanou být poddanými říše, která může kohokoliv zničit. „Jde o strach ztratit přináležitost k tomuto státu, k velmoci, k tomu, na co musí být člověk pyšný. Kdybyste to těmto lidem vzali, nezbylo by jim nic kromě komplexu méněcennosti,“ uvedl Gudkov. Podle něj přitom dobře vědí, že jsou zaostalí, chudí a že jimi svět pohrdá. Z toho pak pramení jejich nenávist k Západu.
Svéráznou ilustraci k Gudkovovým tezím lze najít v reportáži, kterou zveřejnil ruský portál 7x7, který byl stejně jako Levada Centr prohlášen Kremlem za cizího agenta. Jde o popis života ve vzdálené vesnici v Čuvašsku. Po dlouhém výčtu, co všechno nefunguje, který v textu podávají místní obyvatelé, přichází dotaz, jak se tedy staví k těm, kteří je řídí.
Prý „normálně“. Co to znamená? Odpovídá místní žena: „Když se nám řekne, že máme jít a volit, jdeme a volíme. I když jsem toho kandidáta ani neviděla. Ale řekli nám, že je to třeba, tak jdeme.“
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
