Advent může být příležitostí vynést na půdu vše, co odvádí naši pozornost od důležitých věcí, nabádá propagátorka digitálního detoxu
Jak se ztišit a zahloubat do jiných myšlenek než starostí všedních dní a stresu z předvánočního shonu? Odinstalovat zbytečné aplikace, odnést televizi na půdu a chvíle rozjímání si naplánovat. I to zaznívá v debatě s dominikánským knězem Antoninem Krasuckim a propagátorkou digitálního detoxu Karolínou Presovou.
Dnešní svět je plný lákadel, informací a podnětů. Co se neuchází o naši pozornost v off-line světě, pokouší se nás zaujmout v jeho online podobě. Pro správnou duševní i duchovní hygienu je třeba umět se zastavit. Kde na to ale najít čas?
Čtěte také
„Vyučující přinese prázdnou sklenici od okurek, naplní ji kameny, a pak se zeptá: ‚Vejde se tam ještě něco?‘ Na důkaz vytáhne z kapsy hrst štěrku a pak ještě sklenici vody. A nakonec se zeptá: ‚Co si myslíte, že jsem vám tím chtěl demonstrovat?‘ Nedemonstroval tím ale to, že i do nabitého diáře se ještě stále něco vleze. Chtěl ukázat, že plnění se musí začít největšími kameny,“ povídá svůj oblíbený příběh dominikánský mnich.
Důležitým kamenem, který by do své sklenice měli lidé umisťovat, je také prostor na sebe a svůj vnitřní život.
Doporučuje se čas od času zastavit a zahloubat se.
Zároveň je prý ale potřeba být realistou. „Představme si dva lidi, kteří se rozhodnou učit cizímu jazyku. Jeden si dá předsevzetí, že se každý den bude učit dvě hodiny. Druhý si řekne, že moc času nemá, tak se každý den naučí pět slovíček na toaletě. A za rok je první z nich stále na začátku, protože si ony dvě hodiny nikdy nenašel, zatímco druhý zná spoustu slovíček, protože na tu toaletu chodil pravidelně,“ přidává další příměr Krasucki.
Podobně to může být i s rozjímáním. Doporučuje se čas od času zastavit a zahloubat, uvědomit si blízkost Boha, lásky a pokoje. Každá taková minuta podle něj postupně promění lidské srdce.
Naučte se ztišit
S tím, že je pro lidi těžké být s vlastními myšlenkami, a že raději neustále hledají stimuly ve vnějším světě, se setkává lektorka školení o digitálním detoxu Karolína Presová.
Rodiče na začátku adventu odnesli televizor na půdu a po večerech si s dětmi povídali.
„Je bytostně důležité umět se na chvíli ztišit. Může se to zdát jako ztráta času, protože to není viditelně okamžitě efektivní, ale pokud chceme automobilem dojet dál, musíme zastavit na benzínce. Jet na doraz je kontraproduktivní,“ vysvětluje.
„Někteří lidé mají strach být sami. Samota může bolet, ale mám krásnou osobní zkušenost z duchovních cvičení, která trvají většinou čtyři až šest dní. První den jsem velmi šťastný, že nemusím mluvit, že po mně nikdo nic nechce. Druhý den pocit zůstává. Třetí den přijde krize. A pak zavládne pokoj, ve kterém je dobře a ze kterého se nechce vracet,“ doplňuje svou zkušenost kněz.
Čtěte také
Karolína Presová založila projekt RePlug Me, který zájemcům pomáhá odpoutat se od počínajících závislostí na sociálních sítích či chytrých telefonech.
„Když si povídám s lidmi týden po té, co si odinstalovali aplikaci Instagram, po opětovném nakouknutí do aplikace zjišťují, že tam jsou pořád ty stejné fotografie a že jim nic neuniklo.“
Uskromnění se v používání některých nástrojů, které se ukazují být spíše špatným pánem nežli dobrým sluhou, může být jedna z cest, jak hlouběji prožít adventní dobu.
„Jedna známá mi říkala, že rodiče na začátku adventu odnesli televizor na půdu a po večerech si s dětmi místo sledování televize povídali. Moc ráda na to vzpomínala.“ Advent může být příležitostí vynést na pomyslnou půdu vše, co odvádí naši pozornost od toho, co je pro nás skutečně důležité.
Celou debatu Vertikály najdete v audiu. Ptá se Martina Pouchlá.
Související
-
Daniel Kroupa: Advent i pro ateisty
V neděli 29. listopadu začíná advent. Je to období, ve kterém se křesťané připravují na příchod spasitele Ježíše Krista, jehož narození budou slavit o Vánocích.
-
Karel Hvížďala: Advent, chanuka a kwanzaa
Koncem roku slaví v euroatlantické civilizaci tři skupiny občanů svátky.
-
Jiří Stránský: To zvláštní slovo advent
Dobrý den. Než se tohle slovo pokusím uchopit, potěžkat, ne-li k němu přivonět, musím říct kratičký příběh.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.