Karel Hvížďala: Advent, chanuka a kwanzaa

Křesťané advent, židé chanuku a Afričané žijící ve Spojených státech, Francii, Belgii a jinde v Evropě kwanzau.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Vánoce před sto lety a za první republiky

První adventní neděli jsme oslavili letos 1. prosince, tím začalo období čtyř neděl před vánočními svátky. Název je odvozen od latinského slova adventus, které znamená příchod. Proto advent v liturgickém roce je časem radostného očekávání příchodu Spasitele a má být dobou rozjímání a dobročinnosti. V Evropě byl tento čas taky dobou zklidnění, protože skončily práce v zemědělství a lidé pracovali pouze doma: drali peří, šili, předli, tkali a přitom si vyprávěli a zpívali.

Odborníci uvádějí, že stopy této tradice lze nalézt již v polovině 5. století, ale do římské liturgie se dostala až ve 12. století. U pravoslavných křesťanů začíná advent již 15. listopadu a podle přepočtu juliánského kalendáře na gregoriánský trvá až do 7. ledna.

Označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá pochází od obchodníků, kteří tím pro sebe pojmenovávali tendenci zvyšujících se tržeb před Štědrým dnem.

Družstevní ekonomika, kreativita a víra

K adventním tradicím kromě rorátů patří i zapalování svíček na adventním věnci. Tato tradice ale vychází ze židovské tradice zapalování osmi svící v období, kdy se slaví chanuka. Česky by se řeklo svátek zasvěcení či oficiálně svátek světel. Letos, v roce 5780, se slaví podle našeho kalendáře od 22. prosince do 30. prosince.

Čtěte také

Svátek Chanuka připomíná vítězství Židů nad přesilou cizinců

Tento svátek zase připomíná zázrak při opětovném vysvěcení druhého Chrámu po povstání Makabejských ve 2. století před naším letopočtem, kdy svíce hořela po osm dní do znovuvysvěcení chrámu. Proto se každý den po západu slunce zapaluje jedna svíce na osmiramenném stojanu. A jako křesťané přijali od židů zapalování svíček, židé zase přejali později od křesťanů tradici po zapálení osmé svíčky rozdávání dárků.

A podobně jako křesťané zpívají o adventu roráty, což jsou texty vycházející z Bible a připomínající očekávání spásy, vyvedení ze spoutanosti do Boží blízkosti, se při zapalování chanukových svící zpívají žalmy.

A i dost podobně vypadá africký svátek kwanzaa, který se ale slaví po vzoru křesťanských a židovských svátků až od roku 1966, kdy se rovněž zapalují svíčky na svícnu zvaném kinara. Slaví se od 26. prosince do 1. ledna.

Karel Hvížďala|foto: Adam Kebrt

Lidé zdobí domy třemi barvami: červenou, černou a zelenou, které symbolizují odvahu, smutek a naději. Při oslavách se rituálně odlévá víno jako oběť Bohu. Potom následuje hostina a předávání dárků. Svátek tradičně oslavuje jednotu, sebeurčení, kolektivní práci, odpovědnost, družstevní ekonomiku, účel, kreativitu a víru.

Autor je publicista