Adam Drda: Katyňská symbolika

V letadle zemřel polský prezident, jeho žena, spousta významných osobností polské politiky, armády a vůbec veřejného života. Směřovali na pietní akt do Katyně. Nabízí se tudíž temná symbolika, která napadne každého (a napadla pochopitelně i autora této poznámky): cestou na místo, kde příslušníci NKVD před sedmdesáti lety vyvraždili podstatnou část polské elity, zahynula část elity současné. V titulcích zpravodajských serverů se nepřekvapivě píše: „Katyň se znovu zapsala do dějin Polska jako místo tragédie národa“.

Arcibiskup Dominik Duka podle jedné zprávy prohlásil, že pád letadla je také připomínkou událostí, které s sebou Katyň nese. V Česku působící farář Zbigniew Czendlik pak spojitost označil přímo: „Dostal jsem řadu esemesek, měl jsem telefonáty. V jednom zazněla zajímavá myšlenka. Že to všechno vypadá, jako by ten ďábelský duch Stalina nad Katyní stále byl.“

Těžko se zbavit pocitu, že by se s podobnými úvahami mělo zacházet opatrněji – a že je mnozí lidé činí jen proto, že se to tak silně nabízí. Ta symbolika je současně pádná i banální - a pádná je pouze do chvíle, než nad ní člověk začne uvažovat. Co se z ní totiž dá vyvodit? Že je Polsko pronásledované ďábelským Stalinovým duchem? Že je v nepřízni Boží? Obojí je přece absolutní hloupost.

Katyňský masakr v roce 1940 měl z hlediska Stalinovy politiky logiku: sovětský komunismus se opíral o vraždění, které pro Stalina představovalo universální řešení jakékoli mocenské, politické a společenské otázky. Masakr v Katyni provedla NKVD poté, co si Němci a Sověti hanebně rozdělili Polsko. Letadlo ve Smolensku naopak spadlo v době, kdy se ruský premiér vůbec poprvé přijel oficiálně poklonit katyňským obětem, což učinil spolu s polským předsedou vlády. Jistě, od Vladimira Putina se čekalo víc, Polákům se například neomluvil. Jenže vzhledem k tomu, jak se ke Katyni a ke Stalinovi mnozí Rusové (po letech lhaní) dodnes staví to přesto bylo nepominutelné vstřícné gesto.

Letadlo ve Smolensku se zřítilo, protože byla mlha a protože pilot z nějakého důvodu přistával, ačkoli ho varovali, že přistávat nemá. Jestli se k tomu přidaly nějaké technické nedostatky, to pochopitelně neumím posoudit. Říká se tomu neštěstí nebo také tragická nehoda. Spojitost s vražděním roku 1940 je jen geografická.

Autor je redaktor ČRo Rádia Česko, spoluautor dokumentárního cyklu Příběhy 20. století