Adam Černý: Zakladatele Wikileaks Juliana Assange čeká soud

Julian Assange byl zatčen na ekvádorském velvyslanectví v Londýně.
Julian Assange byl zatčen na ekvádorském velvyslanectví v Londýně.

Zatčení Juliana Assange na ekvádorském velvyslanectví v Londýně je přelomem, ale nikoli koncem vleklého příběhu.

Když zakladatel serveru Wikileaks před sedmi lety dorazil na ambasádu a porušil tak podmínky propuštění na kauci, mohl se spoléhat, že díky přízni tehdejšího levicového ekvádorského prezidenta Rafaela Correy jeho sice nepohodlný, přesto spolehlivý azyl zabrání, aby někdy stanul před soudem.

Julian Assange bude možná muset opustit ekvádorské velvyslanectví

03152955.jpeg

Pokud prezidentské volby v Ekvádoru vyhraje pravicový Guillermo Lasso, bude muset spoluzakladatel webového serveru WikiLeaks Julian Assange opustit budovu ekvádorské ambasády v Londýně, kde se schovává již od léta roku 2012. Tehdy mu byl ekvádorským prezidentem udělen azyl s tím, že je obětí perzekuce. „Za předpokladu, že budu zvolen prezidentem, poprosím seňora Assange, aby do 30 dnů odešel,“ prozradil prezidentský kandidát Lasso v rozhovoru pro The Guardian. Očekává se, že první kolo prezidentských voleb v Ekvádoru vyhraje Lenin Moreno, je však pravděpodobné, že nebude mít potřebných 50 procent, aby nenásledovalo druhé kolo, ve kterém by se měl utkat právě s Lassem. Vyhlídky Assange na to, že se bude moci i nadále ukrývat na ekvádorské ambasádě, blednou, i kdyby Lasso volby nevyhrál. Pro odchod Assange se podle deníku Independent vyjadřuje i ministr zahraničních věcí Guillaume Long: „Naši zaměstnanci si toho zažili už hodně. Situace si na nich vybírá daň. Tohle je pravděpodobně nejstřeženější ambasáda na světě.“ Julian Assange, internetový aktivista a nositel ceny časopisu Economist či Amnesty International, po mnoho let stíhaný Interpolem a Scotland Yardem, se již před časem nechal slyšet, že budovu opustí, pokud Barack Obama udělí milost Chelsea Manning. Assange v budově zůstává však i nyní, kdy Manning milost dostala, a debatám o odchodu se vyhýbá. Komise Rady OSN pro lidská práva se minulý rok usnesla, že je Assange ve Velké Británii držen v rozporu s mezinárodním právem. Mnoho světových politiků, zejména amerických, volá po jeho zadržení, potrestání, nebo dokonce popravě. Podívejte se taky na Nedbalý whistleblowing WikiLeaks může zabíjet nebo Barack Obama zkrátil trest Chelsea Manning. Na svobodu půjde v květnu.

To je důležitý aspekt věci, protože Assangův příběh se od počátku vyznačuje dvojznačností.

Na jedné straně jsou sympatie k australskému novináři, který prostřednictvím Wikileaks zveřejnil množství důležitých informací z utajovaných dokumentů například o poměrech na americké vojenské základně Guantanamu, kde jsou vězněni podezřelí z páchání teroristických útoků.

Proti informacím, u nichž bylo jejich zveřejnění beze sporu ve veřejném zájmu, stojí vážné námitky, že na Wikileaks se objevily i údaje, které ohrozily bezpečí a život mnoha lidí a to nejen vojáků, ale i civilistů, a s tím i pochybnosti, nakolik si Julian Assange připouští odpovědnost za důsledky svých činů.

Nestranný a spravedlivý proces

S odpovědností souvisí důvod, proč byl nakonec vyhoštěn z ekvádorského velvyslanectví, protože v něm nadále vyvíjel politickou činnost, a s odpovědností souvisí i jeho neochota odpovídat na konkrétní obvinění z trestných činů jako například znásilnění, jak to formulovala obžaloba ve Švédsku, nebo z vyhýbání se spravedlnosti, ať už ve Švédsku nebo v Británii.

Assange pro ČRo: Podle amerického práva jsem obviněný z terorismu

03572642.jpeg

Zakladatel serveru WikiLeaks - Julian Assange - se už tři roky skrývá před zatčením na ekvádorské ambasádě v Londýně. Švédsko viní 44letého Australana ze znásilnění a americká justice z vyzrazení tajných informací. Podle komise OSN je ale svévolně zadržován a měl by být svobodný. Assange veškerá obvinění odmítá.

Všechna tato obvinění Asange odmítal jako vykonstruovaná s tím, že mají za cíl dosáhnout jeho vyhoštění do Spojených států, kde by mu hrozily vysoké tresty za vyzrazení státních tajemství. Tady se opět ukazuje dvojznačnost příběhu muže, který sám sebe poněkud kýčovitě označoval za Jamese Bonda žurnalistiky.

Není totiž žádný rozumný důvod, aby kdokoli, kdo v právním státě čelí obvinění z vyhýbání se spravedlnosti, jen z vlastní vůle nemusel stanout před soudem. To v Assangeově případě platí beze sporu o Švédsku či Británii, kde by se projednávaly čistě trestně právní věci.

Nemusí to však platit beze zbytku o Spojených státech, které dlouhodobě usilují dopadnout a potrestat toho, kdo zveřejněním důvěrných informací ohrozil jejich státní zájmy.

Adam Černý

Tamější justice dokázala být nestranná i v případech týkajících se amerických prezidentů, ale pokud by měl být Julian Assange vydán do Spojených států, musely by tu být jasné záruky, že se dočká nestranného a spravedlivého procesu, který by tento morálně dvojznačný příběh mohl uzavřít.