Adam Černý: Vidina návratu Trumpa budí v Evropě obavy
Čím více ve Spojených státech postupuje proces výběru prezidentských kandidátů, kdy mezi republikány vyniká pozice Donalda Trumpa, tím větší starosti v Evropě vyvolává představa jeho návratu do Bílého domu.
Už před začátkem svého prvního mandátu dával okatě najevo, jak by se s ruským vládcem Vladimirem Putinem dokázal dohodnout. Tehdy však tyto jeho ambice, ať skutečné či předstírané, mohl a také brzdil Kongres včetně republikánských zákonodárců.
Čtěte také
Letos se v případě Trumpova návratu rýsuje poněkud jiný rámec. Není totiž vyloučeno, že pokud by republikáni na podzim získali většinu v Senátu, případně i ve Sněmovně reprezentantů, jejich skladba by mohla být výrazně odlišná než před čtyřmi roky.
Bývalý prezident dokázal v minulých letech svou stranu ovládnout, a naopak se staral, aby ti, které podezírá z nedostatku loajality vůči němu, byli upozaděni.
Čtěte také
Triumfalistický a pomstychtivý Donald Trump s podporou sobě nakloněnému Kongresu by velice pravděpodobně s větší chutí opakoval přes Atlantik to, co jako prezident už řekl předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, že pokud na Evropu někdo zaútočí, nepřijde jí na pomoc, a nejen to, že hodlá opustit Severoatlantickou alianci.
Tady by slušelo namítnout, že Spojené státy jsou vázány Washingtonskou smlouvou, zvláště jejím článkem číslo 5 zavazující členy NATO ke vzájemné pomoci, pokud by některý z nich byl napaden. Tento závazek sice nelze jen tak zrušit, ale i americký Kongres by stěží přiměl hlavu státu, aby Spojené státy plnou silou vyrazily napadenému spojenci na pomoc.
Evropa ve zcela nové situaci
Čtěte také
Ještě obtížnější je situace v případě Ukrajiny, která už takřka dva roky čelí otevřené ruské agresi a kdy je zřejmé, že objem dodávek vojenské pomoci ze Západu, především munice, není dostatečný.
Pokud by Donald Trump v případě své výhry naplnil svůj slib, že americkou pomoc Kyjevu utne a tak ho přiměje k dohodě s Kremlem, Evropané by se ocitli ve zcela nové situaci.
Najednou by se museli poohlédnout, zda bez amerického jaderného deštníku by k odstrašení Vladimira Putina mohly stačit britské a francouzské atomové arzenály. Podobnými úvahami se dnes zabývají zkušení a vlivní politici, například šéf evropských lidovců, německý křesťanský demokrat Manfred Weber, který reprezentuje nejsilnější frakci v Evropském parlamentu.
Podle Webera nemohou Evropané v roce amerických voleb, po nichž je velice pravděpodobný návrat Donalda Trumpa, marnit čas a budovat svou obranu. Je příznačné, že své varování vyslovil po návratu z Kyjeva, kde si naplno uvědomil důsledky toho, že Evropa loni přislíbila Ukrajině dodat na milión dělostřeleckých granátů, ale dodala jich tak tak polovinu, zatímco jen Severní Korea dodala více než milión kusů munice do ruských kanónů.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
