Tomáš Klvaňa: Republikáni na straně Putina

Prezident Joe Biden a jeho národně bezpečnostní poradce Jake Sullivan proto ostře kritizovali opoziční republikány a šéf demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer dokonce hovořil o možném pochodu Rusů přes Ukrajinu na západ a napříč Evropou. Není úplně jasné, co teď se zákonem bude, ale do konce roku skoro určitě neprojde.

Čtěte také

Jiří Pehe: V USA rostou obavy o osud demokracie, zvítězí-li Trump

I navzdory emotivní debatě je jasné, že Ukrajině docházejí peníze na účinný boj proti Rusům, jejichž rozpočet půjde v příštím roce z celé jedné třetiny na válku. Pentagon sice informoval, že zatím má na Ukrajinu ještě necelých pět miliard, s čímž si vystačí přes tuto nadcházející zimu, ale další financování je nejisté.

Radikální křídlo Republikánské strany si další financování nepřeje a všichni republikáni žádají, aby vláda do balíčku zahrnula robustní opatření na ochranu jižní hranice s Mexikem a výrazně ztížila imigraci do Spojených států.

Vyvolat chaos a nestabilitu

Sněmovna reprezentantů, kde mají republikáni mírnou většinu, schválila v květnu přísný imigrační návrh, takzvaný zákon H.R.2, který by omezil schopnost přistěhovalců žádat o americký azyl, možnost zaměstnavatelů je zaměstnávat prostřednictvím systému elektronického prověřování dokladů a zvýšil by počet pohraničních policistů. Senát zatím tento návrh neprojednal a demokraté ho odmítají. Právě na imigračních opatřeních může pomoc Ukrajině nakonec úplně ztroskotat.

Čtěte také

Jan Fingerland: Může trestně stíhaný Trump kandidovat? Být zvolen? A vládnout?

I kdyby se zákon o podpoře Kyjeva ve válce nakonec podařilo prosadit, je zřetelné, že sázka prezidenta Putina na republikány se mu dlouhodobě vyplácí. Jako bývalý důstojník ruské zpravodajské služby hraje Putin dlouhodobou hru. V duchu tradiční ruské taktiky hybridní války a šíření dezinformací – takzvaných aktivních opatření – vsadil Putin v roce 2015 na tehdy velmi nepravděpodobného republikánského prezidentského uchazeče Donalda Trumpa.

Rusové používají aktivní opatření k podpoře své zahraniční politiky dlouhodobě. Cílem je vyvolat chaos a nestabilitu, oslabit důvěru ve veřejné instituce a rozdělit společnost. Aktivní opatření zahrnují třeba šíření falešných zpráv a dezinformací, manipulace s veřejným míněním prostřednictvím sociálních sítí, útoky na nezávislá média a podporu extremistických hnutí. V posledních letech tyto kroky nabraly na síle hlavně v souvislosti s invazí na Ukrajinu.

Tomáš Klvaňa|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Putin doufá, že Trump příští rok opět vyhraje volby a v lednu 2025 se vrátí do Bílého domu. Momentálně Trump nad Bidenem těsně vede ve většině seriózních průzkumů veřejného mínění a i když je samozřejmě do voleb dost času na změnu, je jasné, že v Americe posiluje radikální, izolacionistické křídlo Republikánské strany. V něm se skrývá nemálo Putinových obdivovatelů. Jejich triumf by měl pro demokratický svět dalekosáhlé důsledky.

Autor působí na New York University Prague