Adam Černý: Unijní summit s rusko-syrským šrámem

Častěji je to proto, že nedokážou najít společný jazyk, jako například v otázce, jak dále řešit problém s přistěhovalectvím. Slovensko, které s koncem prosince uzavře svou předsednickou premiéru v čele Evropské unie, sice přišlo s elegantní formulí flexibilní solidarity, ale lídři osmadvacítky nebyli dostatek pružní, aby dokázali přijmout řešení, které by de facto znamenalo, že ti, kdo nechtějí imigranty přijímat, si budou moci vybrat jiný druh pomoci, například finanční.

Protože zemím, které by se musely jako dosud s přistěhovalci vyrovnávat samy, nepřipadal slovenský návrh přitažlivý, převážil názor, že nejjednodušší bude se k věci vrátit na jarním summitu.

Nejcitlivějším tématem vrcholné schůzky byla Sýrie kvůli pádu Aleppa a s ním spojeným utrpením tisíců civilistů před očima takřka v přímém přenosu. Prezidenti a premiéři, kteří si na své říjnové schůzce slibovali, že se pokusí něco podniknout, aby alespoň zmírnili již tehdy zřejmou humanitární katastrofu, si nyní, v prosinci museli přiznat svou bezmocnost.

Důvod vyjádřil jeden účastníků více než výstižně: „Nechceme začít válčit s Moskvou, a tak jsou naše možnosti velice omezené.“ Narážel tak na fakt, že pád východní části druhého největšího syrského města by nebyl možný bez masivního bombardování ruskými leteckými silami.

Brexit odstartuje v březnu

Osmadvacet evropských zemí si na případu Aleppa muselo bolestně připomenout zkušenost, že unie je ekonomickou velmocí, ale vojensky stále takřka zanedbatelná. S lednovým příchodem nového amerického prezidenta, který slíbil, že bude spojenecké závazky posuzovat spíše obchodnickým metrem, budou muset Evropané zvažovat, zda a jak bezpečnostní problémy začít řešit vlastními silami.

Na zásadní téma odchodu Spojeného království z Evropské unie se v Bruselu s výjimkou kratičké debaty nedostalo|foto: ČTK/AP, Geert Vanden Wijngaert,ČTK

Přítomnost generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga na summitu jen dokazovala, jak je toto téma živé již dnes. Syrský stín však byl vidět na jednom velice konkrétním rozhodnutí.

Osmadvacítka sice ani nedospěla k debatě, zda na Moskvu kvůli její spoluodpovědnosti za hrůzy v Aleppu uvalí nějaké nové sankce, zato však bez mrknutí oka o šest měsíců prodloužila ty, které již platí kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny.

Na zásadní téma odchodu Spojeného království z Evropské unie se v Bruselu s výjimkou kratičké debaty nedostalo. O to více už mysl všech směřuje k summitu příštímu, protože premiérka Theresa Mayová trvá na tom, že na konci března už s odkazem na článek 50 lisabonské smlouvy oficiálně brexit odstartuje.