Adam Černý: Prezident Si si chválí pravou demokracii v Hongkongu
Před pětadvaceti lety to vypadalo jako pozoruhodný pokus. Spojené království předalo správu Hongkongu komunistické Číně s dohodou, že někdejší britská kolonie si po půlstoletí, tedy až do roku 2047, zachová výdobytky z minulé éry jako nezávislé soudnictví nebo svobodná média. Nějaký čas to vypadalo, že experiment „jedna země, dva systémy“ může fungovat.
Bylo tomu tak například i proto, že v samotné Číně přežíval vliv otce reforem Teng Siao-pchinga, který sice dbal o zachování mocenského monopolu komunistické strany, ale v jiných oblastech, hlavně ekonomických, místo čisté ideologie razil pragmatismus podle zásady, že není důležité, zda je kočka černá, či bílá, ale zda chytá myši.
Čtěte také
Když se nynější komunistický vládce Si Ťin-pching rozhodl po měsících poznamenaných restrikcemi proti koronavirové nákaze poprvé vydat za hranice kontinentální Číny, vybral si Hongkong, nacházející se právě uprostřed půlstoleté lhůty, stanovené při převzetí správy autonomní oblasti.
Od jeho oficiálního projevu u takové příležitosti se těžko daly čekat pochybnosti, míra triumfalismu však byla zarážející. „Po návratu do mateřské země se vlastenci v Hongkongu stali pány svých záležitostí a lidé v Hongkongu jej spravovali s vysokou mírou autonomie, což byl začátek pravé demokracie,“ prohlásil prezident Číny a šéf komunistické strany.
Lidé loajální Pekingu
Pohled na Viktoriin přístav, kde se oficiální jubilejní ceremonie odehrávala, nabízel řadu důkazů o povaze takové pravé demokracie. Nejen přístav, ale i celé město bylo pod dohledem tisíců uniformovaných i tajných policistů a po spontánně nadšených davech ani potuchy.
Čtěte také
Život v dnešním Hongkongu je na hony vzdálen době, kdy odcházela britská správa. Především posledních deset let, kdy je v Číně u moci Si Ťin-pching, zesiloval tlak komunistického režimu na život v autonomní oblasti.
Když před dvěma lety městem otřásaly masové protesty zastánců demokratických svobod, Peking městu vnutil zákon o národní bezpečnosti a výsledná bilance je vysvědčením Si Ťin-pchingovy „pravé demokracie“. Svobodná média byla pozavírána a v místním zastupitelském sboru jsou už výhradně lidé loajální Pekingu, zatímco stoupenci demokratických svobod jsou za mřížemi anebo v nucené emigraci.
Jak vypadá správa města v rukou vlastenců, které si pochvaloval Si Ťin-pching, dokládá postava Johna Lee, který v čele správy města střídá Carrie Lamovou. Jako policista se John Lee vypracoval až na šéfa bezpečnosti a dohlížel na zatýkání protestujících a čistky v médiích. Právě ten se nyní neostýchá mluvit o „nové kapitole Hongkongu“, který je tak svobodný a vyspělý, jako vždy býval.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
