Adam Černý: Pouliční kravály v Dijonu a ve Stuttgartu

Právě takový pocit museli nutně mít mnozí lidé, a to nejen ve francouzském Dijonu a v německém Stuttgartu, když zažívali nebo v médiích sledovali vlny pouličního násilí v těchto městech. Přirozené obavy se pojily s dalšími otázkami – jak je něco takového možné a odkud se taková míra násilí bere?

Čtěte také

Je rasismus i v Česku? Proč vyvolala smrt Floyda celosvětové protesty?

Nejsnazší by bylo spokojit se s odkazem, že mnozí z těchto násilníků byli přistěhovalci. Odtud vede zkratka ke zjednodušené rovnici, že kde nebudou přistěhovalci, nebude ani násilí. Tato rovnice v případě bitek v Dijonu vynechává holý statistický fakt, že ve Francii například žije několik desítek Čečenců a většina z nich se úspěšně integrovala do společnosti.

A taky že původ čtyřdenního střetnutí byl čistě kriminální, kdy jedna skupina šla kolektivně pomstít napadení jednoho mladíka a druhá se nejen takříkajíc bránila, ale především hájila teritorium, ve kterém měla pod kontrolou nelegální obchod s drogami.

Čtěte také

O protestech proti policejnímu násilí v Evropě píše hned několik hlavních listů

V německém Stuttgartu se spouštěčem násilí stala fakticky rutinní kontrola pouliční party mladých lidí nejrůznějšího etnického původu posílených alkoholem i drogami, kteří obratem napadali policisty takovým způsobem a v takové míře, že se pořádkové síly musely na čas stáhnout – jeden z jejich velitelů jen konstatoval, že něco takového město ještě nezažilo.

I když se objevily úvahy, nakolik se na situaci mohla podílet nálada po uvolňujících se karanténních pravidlech spojených s pandemií covid-19, nemůže to vytlačit fakt, že obyvatelé Stuttgartu zažili masivní a hrubé porušení práva.

Fotbalové bitky

Bylo by omylem vyslyšet slogany volající po vládě silné ruky, kterou – jak jinak – nejlépe zajistí silný vůdce. Stejně tak bývají zavádějící klišé, která se pokoušejí násilníky spojit s tou či onou ideologií nebo náboženstvím, kdy krajní pravice strká bitkaře do šuplíku s nápisem „imigranti“, další tuší spiknutí inscenované nebo alespoň inspirované krajní levicí a jiní zase vyhlížejí vzpouru proti kapitalistickému systému.

Ostatně, co si počít s nálepkou islamismu třeba v Dijonu, kde se do sebe pustili Čečenci a přistěhovalci ze severní Afriky, z nichž mnozí se pokládají za muslimy? Není snadné si připustit, že podstatou toho, co zažil Dijon nebo Stuttgart, bylo násilí pro násilí, známé ze rvaček třeba fotbalových rowdies.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Ve všech těchto případech musí policie obnovit svou autoritu, musí být jasně vymezena hranice, kterou nelze překračovat, hranice mezi zákonem a bezprávím. Je nutné dát najevo, že kdo porušuje zákon, musí počítat s následky. Jinak zločinci budou páchat zločiny, dodržování zákonů nebude zajišťovat policie a soudy a o spravedlnosti se bude rozhodovat na ulicích podle pěstního práva.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR