Lída Rakušanová: Jádro opět v kurzu? Ano, ale…
Tento týden se v Paříži konala konference, která má šanci vejít do dějin jaderné energetiky. Ze summitu o budoucnosti jádra proniklo na veřejnost hlavně to, že tam předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nazvala odklon od jaderné energetiky, o níž se v Bruselu ještě donedávna mluvilo spíš s despektem anebo vůbec, „strategickou chybou“.
Čtěte také
Komise to teď hodlá napravit mnohamilionovými investicemi. Ovšem nikoli do výstavby klasických jaderných elektráren, ale především do nových atomových technologií. Konkrétně do malých modulárních reaktorů, kterým evidentně patří buducnost.
A ta není vůbec tak vzdálená, jak se v Evropě traduje. V Kanadě jsou modulární reaktory, které lze vyrábět sériově v továrnách a sestavovat na místě, už ve schvalovacím procesu. V Evropské unii to má být tak daleko kolem roku 2030.
Česká šance
A Česká republika má reálnou šanci být u toho mezi prvními. ČEZ totiž v roce 2024 uzavřel s britským Rolls-Roycem, který je v projektu modulárních reaktorů na předním místě, strategické partnerství.
Čtěte také
A v Temelíně už běží přípravné práce. Až se za pár let sériová výroba rozběhne, nejlépe včetně zdejšího výrobního závodu, bude to pro Česko ekonomický rozvoj přímo raketový.
Tím spíš je s podivem, že se české vlády i nadále zabývají plány na výstavbu dalších předpotopních jaderných reaktorů za biliony. Zvlášť když je zřejmé, že právě teď, kdy se projevují klimatické změny už naprosto zřetelně, mají moderní atomové technologie řadu nesporných výhod.
Výhody a nevýhody
Své by o tom mohla vyprávět Francie, která v posledních třech letech musela v létě odstavovat řadu atomových elektráren, protože v řekách nebylo dost vody na jejich ochlazování. Česku se takové situace zatím vyhýbají, ale často je to jen o chlup. Malé reaktory se sice většinou musejí ochlazovat také, ale stojí to podstatně míň.
Snad ještě hrozivější je pro klasické jaderné reaktory představa hybridních hrozeb z východu. Rusko dokázalo na Ukrajině vskutku názorně, že neváhá proměnit v bojiště ani tak zranitelný objekt, jako je atomová elektrárna v Záporoží.
Spíš než na výstavbu dalších reaktorů v Dukovanech není od věci přemýšlet, jestli by nebylo rozumnější vybudovat místo toho malé modulární reaktory pod zemí. Zvlášť když se teď na obloze objevují údajně bezprizorní houfy dronů co chvíli.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
