Adam Černý: Odkud se vzala stávka rafinérií ve Francii
Zažili to všichni francouzští prezidenti za poslední řádově tři desítky let. Ať už malovali plán nápravy ekonomiky zatížené vysokými veřejnými výdaji zprava, nebo zleva, výsledky se příliš nelišily. Státní rozpočet, který zažil vyrovnané skóre naposledy v roce 1974, se dále prohluboval.
Jak se to mohlo přihodit? Jacques Chirac po nástupu do funkce v květnu 1995 sálal reformním elánem, který však na podzim vykolejila týdny trvající stávka železničářů.
Čtěte také
Když vyhlásil předčasné volby do Národního shromáždění, nechali voliči vyhrát levicovou opozici a nadělili mu takzvanou kohabitaci, soužití prezidenta a poslanecké většiny z odlišných politických táborů. Tytam byly reformní snahy i jeho pověst buldozera, který dokáže prosadit nemožné.
Železničáři ve Francii nadále stávkovali každý rok, když se Chirakův nástupce Nicolas Sarkozy pustil do náprav oživujících francouzskou ekonomiku i veřejné finance s přinejmenším stejnou chutí a setkal se přinejmenším se srovnatelným vzdorem. Prosadil alespoň něco, zákony bránící, aby stávka v jednom sektoru, například dopravě, si blokádou hospodářství brala za rukojmí celou společnost.
Blokáda zrozená z hnutí žlutých vest
Byl to sice jeden z důvodů, proč se Sarkozy nedočkal druhého prezidentského mandátu, ale nechal odkaz svým nástupcům, ať už to byl levicový Francois Hollande, nebo po něm Emmanuel Macron. Ten díky tomu mohl doufat, že jeho reformní plány, ambicemi nepříliš odlišné od těch chirakovských, se nezhroutí na stávkách nyní omezených dříve schválenými limity.
Čtěte také
Přesto i prezident Macron narazil, když s pramalým rozmyslem vyhlásil ekologickou daň zvyšující cenu pohonných hmot pohánějících motory aut většiny těch, kteří dojíždějí za prací a na nákupy z venkova do měst.
Dopravu neochromily stávky veřejné dopravy, ale blokáda rafinérií zásobujících čerpací stanice zrozená z hnutí žlutých vest. Nyní se ukázalo, že vynalézavost odpůrců reforem našla novou cestu, když řidiči ve velké části Francie, zvláště té severní, neví kudy kam jen proto, že stávku vyhlásili přímo pracující v rafinériích.
Oficiálním důvodem je požadavek vyšších mezd, ve skutečnosti jde o další kapitolu nekončícího příběhu troskotání snah rozhýbat francouzskou ekonomiku a ozdravit státní finance. Ty sice za prezidenta Macrona přinesly určité výsledky v podobě poklesu nezaměstnanosti a hospodářského růstu, obé však nyní sráží to, co velkou část Evropy, ceny energií z valné části hnané vzhůru válkou Ruska na Ukrajině.
Jak dlouho tento seriál potrvá a jaký bude mít konec? To se dozvíme, až se podaří rozlousknout rovnici, kdy nemalá část Francie sice uznává, že bez reforem zůstanou státní finance churavé, zároveň však není ochotna takové reformy akceptovat.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
