Adam Černý: Čína stárne. Každý rok rychleji
Ze středu Evropy by se mohlo zdát, že posun Číny na místo druhé nejlidnatější země světa nemusí být převratná záležitost. Ale fakt, že Číně klesá počet obyvatel už druhý rok po sobě a že se tempo úbytku obyvatel z roku na rok zdvojnásobilo, nutně vyvolává otázky.
Například jak se s touto změnou vyrovná země, jejíž rychlý hospodářský růst se v minulých desetiletích opíral o početnou pracovní sílu přicházející z venkova do měst? A jak se pokles porodnosti promítne do skladby obyvatelstva, kde vlivem do nedávna uplatňované politiky jednoho dítěte přibývá seniorů, o které se má starat ne už více vlastních dětí, ale kde by se naopak manželský pár s jedním dítětem měl starat o dva páry vlastních rodičů?
Čtěte také
Tak velké problémy nemůže komunistické vedení v Pekingu pomíjet, jeho hlavní potíž však spočívá v letité zkušenosti, že drastickými opatřeními bylo sice možné omezit porodnost, když vládlo heslo o jednom dítěti, ale obtížně se hledá politika, která by povzbudila, natožpak přiměla mladé lidi, aby zakládali vícečetné rodiny. S tím posledním má mnoho zkušeností řada hospodářsky vyspělých zemí, Česko nevyjímaje.
Proměna pramení z jednoduchého faktu, že pokud oba rodiče pracují a pokud i ze společného příjmu těžce splácejí vlastní bydlení a náklady na kvalitní školství, zbývá málo chuti a sil na vícečetnou rodinu, tím spíše v Číně, kde se mezi mladými lidmi zrodila zkratka 9/9/6 neboli práce od devíti ráno do devíti večer šest dní v týdnu.
Čtěte také
Proto vzniká tolik pochybností, zda a jak bude komunistický režim schopen vyrovnat se s poklesem porodnosti, zaznamenaným poprvé po šedesáti letech.
Tehdy byl příčinou hladomor vyvolaný politikou vůdce Mao Ce-tunga, který svévolnými hospodářskými experimenty oslabil ekonomiku a takzvanou kulturní revolucí uvrhl zemi do chaosu, jen aby se zbavil svých skutečných či smyšlených konkurentů.
Nezestárne dříve?
V dnešní Číně se o hladomoru nedá mluvit, ale potíže spojené s poklesem počtu obyvatel mohou z dlouhodobého hlediska ohrozit plány dnešního vůdce Číny Si Ťin-pchinga, který po deseti letech vlády koncentroval ve svých rukou nebývalou moc a který si jako strategický cíl vytyčil do poloviny tohoto století udělat z novodobé Říše středu vedoucí zemi světa.
Pokles porodnosti potkal i jiné země než Čínu, ale například Japonsko se zabrzdilo na úrovni bohaté a vyspělé země. Proto mnohem důležitější než odpověď na otázku, jak to dopadne s ambicemi Si Ťin-pchinga, možná bude odpověď na otázku, zda Čína nezestárne dříve, než by se stala opravdu bohatou.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
