Adam Černý: Barmská junta pod tlakem i v OSN
Jeden a půl měsíce od vojenského převratu v Barmě, oficiálně Myanmaru, čelí generálové domácím protestům a svou pozici musí obhajovat i navenek. Kritika zaznívá i z Rady bezpečnosti OSN, kde zasedají země, u jejichž vlád zpravidla nacházeli pochopení, jako jsou velmoci Čína nebo Rusko.
Peking a Moskva sice zabránily, aby Rada přijala rezoluci, která by pučisty kritizovala, souhlasily však s důrazným odsouzením násilí na pokojných demonstrantech a výzvou armádě k nejvyšší možné zdrženlivosti.
Hned po puči Rada bezpečnosti apelovala na propuštění všech zajatých, včetně vítězky loňských listopadových voleb Aun Schan Su Ťij.
Čtěte také
Co stojí za tímto neobvyklým krokem vlád, které se zpravidla s argumentem o nevměšování do vnitřních záležitostí vyhýbají tomu, aby odsuzovaly potlačování protirežimních demonstrací z pochopitelných obav, že by se tak napříště otevřela možnost kritizovat rozhánění protestů v Hongkongu či v Moskvě?
Nejpravděpodobnější je souběh dvou faktorů. Jednak je tu tlak i některých Barmě blízkých zemí jako Singapuru či Thajska ze Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), jednak tu jsou i ohledy na široký odpor proti puči, který ani po šesti týdnech od převratu neztrácí na síle.
Odpor obyvatel neustupuje
Například výzvu ke generální stávce podpořila dvacítka odborových svazů a práce ustává i v tak konzervativních sektorech jako bankovnictví. Prázdné zůstaly i některé vládní úřady. Zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva Thomas Andrews označil režim v Barmě za „vražedný“ s tím, že je velice pravděpodobné, že páchá zločiny proti lidskosti.
Čtěte také
Muži v uniformách obávající se ztráty svého mocenského vlivu a ohrožení svých politicko-ekonomických vazeb jako hlavní argument vyhlásili falšování loňských voleb. Skutečností potvrzenou řadou domácích i zahraničních odhadů zůstává, že Národní lize pro demokracii vedenou laureátkou Nobelovy ceny míru Su Ťij připadly v parlamentu až tři čtvrtiny mandátů, tedy takřka všechny fakticky dosažitelné, protože jednu čtvrtinu si armáda v ústavě a priori vyhradila sobě.
Protože ani to nestačilo, muži v uniformách se rozhodli zakročit, tak jako už v novodobé barmské historii opakovaně. Situace se však změnila. Na straně generálů je sice síla, protože ovládají bezpečnostní složky, proti sobě však mají jednoznačnou většinu obyvatelstva, jehož odpor neustupuje.
Na hlasování Rady bezpečnosti OSN je patrné, že Peking i Moskva předpokládají, že vzhledem k poměru sil bude dříve či později nutno hledat řešení u jednacího stolu. Zvláště Čína, která má v Barmě řadu obchodních zájmů a která vnímá její strategickou polohu v jihovýchodní Asii, si nechce jednostrannou sázkou na generály zavřít dveře k nyní zadržovaným politikům.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
