A bude se to řezat! aneb Příběh řidiče arcivévody Františka Ferdinanda

28. červen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leopold Lojka ve vojenském – obrázek ze září 1914, opět ze Sarajeva

Dlouhá léta se historikové zabývali průběhem sarajevského atentátu a uvažovali o osudu zavražděného arcivévody Františka Ferdinanda, jeho ženy Žofie, a také o tom, proč atentátník Gavrilo Princip vůbec střílel.

Stranou zůstával člověk, který následníka trůnu na místo atentátu přivezl.

Vydavatelé o příběh nestojí

Jak vůbec žil po atentátu Leopold Lojka? Byl opravdu nešťastný, že zavinil první světovou válku? A proč neřídil auto osobní řidič Františka Ferdinanda? Tyto a další otázky napadnou každého, kdo si zná detaily příběhu sarajevského atentátu z 28. června 1914.

Osud muže, který v okamžik atentátu řídil automobil s následníkem trůnu, byl zvlášť v posledních letech podrobně popsán a stejně tak události toho dne byly už mnohokrát prozkoumány.

Srbský historik Veselin Masleše spočítal, že o atentátu bylo jen v meziválečných letech vydáno po celém světě na 3000 knížek. A vycházejí další.

Jednu z nich napsal i Jiří Skoupý z Brna, který se řadu let zabýval právě osudem Leopolda Lojky, řidiče automobilu, který následníka trůnu vezl. Má to jednu nevýhodu: Jiří Skoupý pro svoji knížku nenašel vydavatele, a tak léta jeho práce zůstávají jen v elektronické podobě.

Co se dělo před atentátem

Ve dnech 26. a 27. června 1914 se v okolí městečka Tarčin nedaleko Sarajeva konalo cvičení 15. a 16. armádního sboru. Přítomen byl i generální inspektor ozbrojené moci, arcivévoda František Ferdinand.

František Ferdinand d`Este s chotí při odjezdu z kasáren v Sarajevu 28. 6. 1914, krátce před prvním atentátem. Vpředu řidič Leopold Lojka, osobní myslivec Gustav Schneiberg, uprostřed hrabě František Harrach a generál Oskar Potiorek

V neděli 28. června byl slunečný den. Arcivévoda odeslal telegram dětem na Konopiště a po ranní mši odjel vlakem do Sarajeva. Prohlédl si areál kasáren a potom se od sídla vojenského štábu vydal s manželkou na očekávanou slavnostní jízdu městem k radnici. Před štábem stálo šest automobilů. Arcivévoda si mohl vybrat – a volba padla na luxusní kabriolet Gräf & Stift.

Až na policejní vůz, který jel v koloně první, měly všechny ostatní plátěné střechy stažené. Kromě Františka Ferdinanda a jeho manželky Žofie byl ve voze také jeho majitel hrabě František Harrach a zemský místodržící, polní zbrojmistr Oskar Potiorek.

Už cestou na sarajevskou radnici hodil jeden z připravených atentátníků – Nedjelko Čabrinović – na automobil bombu. Pohotový řidič Lojka ale spatřil letící předmět a přidal plyn, takže bomba nespadla do vozu, ale dozadu na staženou plátěnou střechu, odkud sklouzla na vozovku a vybuchla pod dalším autem, ve kterém zranila podplukovníka Erika von Merizziho.

Když kolona dorazila na radnici do Sarajeva, rozhodl se František Ferdinand změnit původní plán slavnostní cesty po městě. Chtěl nyní zajet do nemocnice a zjistit, jaký je zdravotní stav zraněného von Merizziho.

Objekt, v němž kdysi provozoval svoji brněnskou restauraci Leopold Lojka – Vranovská 19

Oskar Potiorek, který měl arcivévodovu návštěvu v Sarajevu na starosti, s tím souhlasil – ovšem zapomněl to oznámit řidičům automobilů v koloně. A právě od této chvíle se počítají poslední minuty Františka Ferdinanda a jeho manželky.

Kdo špatně odbočil?

Jen díky Potiorkově nedůslednosti se mohlo stát, že řidiči aut v koloně pokračovali cestou od radnice v původně dohodnuté trase projížďky. O cestě do nemocnice nevěděli. Vůz hraběte Harracha s arcivévodou a jeho manželkou jel v koloně druhý (nebo třetí, historikové se rozcházejí), každopádně jeho řidič Leopold Lojka sledoval auto jedoucí před ním – a jako jeho řidič, i on odbočil do ulice Františka Josefa.

Jakmile k odbočení došlo, Potiorek Lojku upozornil, že odbočil špatně, že musí vycouvat a pokračovat dál po Appelově nábřeží (přitom k nemocnici bylo možné dojet i ulicí Františka Josefa). Ve chvíli, kdy Lojka zařazoval zpátečku, padly dva výstřely studenta Gavrila Principa.

Ten byl po nezdařeném prvním (bombovém) pokusu o atentát přesvědčen, že celá akce byla zmařena – a tak seděl ve vinárně Branka Semize a popíjel sklenku bílého. Těžko mohl věřit vlastním očím, když z oken uviděl automobil s následníkem trůnu, který najednou zastavuje, jeho řidič se snaží zařadit zpátečku a opatrně vycouvat…

Náhoda mu Františka Ferdinanda přihrála „pod nos“, stačilo vyjít na ulici. Vše ostatní bylo dílem okamžiku; Princip později u soudu dokonce přiznal, že coby naprostý diletant střílel bez míření. Výsledek dvou výstřelů byl ale stoprocentní.

Jiří Skoupý na místě, kde bude koncem června odhalen rekonstruovaný hrob Leopolda Lojky

Veselý kumpán z hospody

Britský historik John Dodd napsal, že „máte-li v úmyslu přepsat dějiny, stačí špatně odbočit“. Tuto úvahu publicisté později rozvedli – podle nich se Lojka po celou první světovou válku a zejména po ní trápil tím, kolik milionů lidí zemřelo následkem jeho špatného odbočení; a toto trápení mělo být i příčinou jeho smrti.

Jiří Skoupý je ale po detailním prozkoumání Lojkova života přesvědčen, že pro to neexistují důkazy. Lojka nebyl nikdy z podílu na atentátu viněn: vždy byl pouze v pozici řidiče, příkazy o směru jízdy udíleli hrabě Harrach, místodržící Potiorek nebo sám arcivévoda František Ferdinand; v tomto smyslu tedy špatně odbočil Potiorek. Sám Lojka proto nejspíš žádné výčitky neměl.

Po válce a poté, co vlivem sklonů k nadměrnému pití přišel o práci u hraběte Harracha, se stal hostinským. By to nejspíš veselý kumpán, který kamarádům u stolu vyprávěl historky z vojenského života – ale o trápení nemůže být řeči, nanejvýš tak o trápení z rozpadu rodiny, k němuž došlo opět kvůli jeho alkoholismu. A ten byl i příčinou jeho brzké smrti – nebylo mu ani čtyřicet, když zemřel na chronický zánět ledvin.

Řidič měl dovolenou

Každého pozorného čtenáře Lojkova příběhu ale napadne: proč jel arcivévoda v Sarajevu v autě hraběte Harracha? Copak neměl vlastní vůz s vlastním řidičem? Samozřejmě, že měl! A dokonce s řidičem, vyškoleným v Londýně pro chování v nebezpečných situacích a při atentátech. Byl jím také Čech – Tomáš Dvouletý.

Tomáš Dvouletý, vnuk řidiče arcivévody Františka Ferdinanda a osobního strážce v jedné osobě Tomáše Dvouletého

Proč dostal v době osudné cesty do Sarajeva dovolenou? Byl by skutečně zabránil atentátu, jak dnes tvrdí jeho potomci? Bylo možné vyhnout se válce i se zastřeleným arcivévodou? A kde má hrob Leopold Lojka?

Na tyto a mnohé další otázky se pokouší odpovědět pořad A bude se to řezat! z cyklu Historie Plus. Poslechněte si ho v iRadiu.



Zpráva o muži, který nechtěl válku. Česká televize 1994


Infografika - atentát na Ferdinanda d'Este v Sarajevu
autor: David Hertl
Spustit audio