Tři králové, nebo Štěpán? Legendy se liší, kdo se vydal za betlémskou hvězdou jako první

Chrám Narození v Betlémě. Místo, kde přišel na svět Ježíš|foto:Fotobanka Profimedia

Podle severských legend spatřil jasnou hvězdu na nebi jako první Štěpán nebo taky Staffan – podkoní u krále Heroda. Podle severské koledy vázané k oslavám svaté Lucie jel zrovna napojit koně a o zvláštním úkazu na nebi krále následně spravil. Ten mu ale nejdřív nevěřil.

Život svatého Štěpána skončil tragicky. Byl ukamenovaný a stal se prvním křesťanským mučedníkem. O tom už ale koleda nezpívá.

Učenci z východu, dnes známí jako tři králové, pocházející pravděpodobně z Babylonie, hněvu Heroda podle evangelia unikli. Poté, co v Betlémě předali děťátku dary, se nevrátili do Jeruzaléma, ale odjeli směrem ke své domovině.

Pátrání po nebeském úkazu

Takové Lukášovo evangelium, které taky popisuje narození Ježíše Krista, o mázích neobsahuje ani zmínku. V textu ale pravděpodobně našli inspiraci ti, kteří při malování scén z Ježíšova narození ukládali novorozeně do jesliček. Ti čerpající z Jakubova evangelia zase na malbách pracovali s jeskyní jako místem narození dítěte.

Čtěte také

Betlémská hvězda? Vánoční kometa? Nejspíš konjunkce Jupiteru se Saturnem, vysvětluje astronom

Takzvané betlémy prakticky vždy obsahují motiv hvězdy, která září nad svatou rodinou. Někdy je vyobrazovaná jako kometa.

„My jsme vypátrali toho pachatele, který začal s takovým ztvárňováním hvězdy. Byl jím umělec Giotto di Bondone, autor fresek s v kapli Scrovegni,“ říká Jan Veselý z pražského planetária. Malíř se podle něj inspiroval Halleyovou kometou, kterou mohl sám pozorovat. Jenže kometa byla v minulosti zlým znamením.

Podle Johanna Keplera, který působil jako matematik a astronom na císařském dvoře krále Rudolfa II., šlo o konjunkci Jupitera a Saturnu v souhvězdí Ryb. Astronomové dnes můžou k simulaci oblohy v různých historických obdobích používat výkonné počítače. I oni se podle různých zjištění přiklánějí k takovému vysvětlení.

Symbol světla

Ať už byla betlémská hvězda cokoliv, promítla se do evropských koled a příběhů. V některých zemích taky do zvyků. Například pokřesťanštěním takzvaného zpívání nového roku vzniklo takzvané zpívání pod hvězdou.

„V Německu je to Neujahrssingen, které se v době reformace proměnilo a stalo se Sternsingen – zpívání pod hvězdou. Koledníci byli prakticky v celé západní a střední Evropě, ale zajímavé doklady máme taky z Maďarska, Rumunska nebo Ukrajiny,“ popisuje tradici etnoložka z Akademie věd České republiky Věra Frolcová. Koledníci chodili se světelnou nebo i barevnou hvězdou na tyči.

Čtěte také

Chrám Narození Páně v Betlémě prošel zásadní obnovou, palestinských křesťanů ale rychle ubývá

Ať už byla betlémská hvězda cokoliv, v Bibli a Novém zákoně nemá velký význam. „Co se týče její historicity, ta je důležitá k výpočtu Ježíšova data narození,“ vysvětluje teoložka Mireia Ryšková. „Otázkou je, jestli betlémská hvězda není symbolikou důležitosti toho, kdo se narodil. A to je mnohem podstatnější, než jestli byla skutečná,“ pokračuje.

Dnes je hvězda spojená s betlémským světlem, které roznáší skauti. „Je to jisté poselství něčeho nového, pokoje a míru,“ dodává Ryšková.

Betlémské světlo je plamínek, který každoročně zapalují v betlémské jeskyni před Vánoci. Odtud míří letecky do Vídně, odkud je distribuované do dalších evropských zemí. Z různých stanovišť si ho pak lidé můžou na svíčkách nebo lucernách donést domů.

Celý pořad najdete v audiu, vysíláme v repríze z roku 2022.