Betlémská hvězda? Vánoční kometa? Nejspíš konjunkce Jupiteru se Saturnem, vysvětluje astronom

Jupiter a Saturn
Jupiter a Saturn

Mezi neodmyslitelné symboly Vánoc patří Betlémská hvězda a tzv. vánoční komety. Víme už, co vlastně tento nebeský úkaz byl? Hostem Studia Leonardo byl popularizátor astronomie Petr Horálek.

„Z astronomického hlediska by dnes většina lidí asi označila tzv. Betlémskou hvězdu za kometu, ale dnes už se ví, že s největší pravděpodobností o kometu nešlo,“ uvedl expert.

Další z mylných interpretací je prý tzv. planeta X, Nibiru nebo dokonce návštěva mimozemských civilizací.

Mezi astronomy v tuto chvíli vládnou dvě velké teorie. „Mohlo jít o supernovu, tedy výbuch nějaké masivní hvězdy, ale nepodařilo se doposud ukázat, který objekt na obloze by mohl souviset s tímto úkazem.“

Kometa to s velkou pravděpodobností nebyla, protože výrazné komety podle starých čínských záznamů tehdy žádné nebyly. Navíc v místech, kde se Ježíš narodil, byly komety vnímány negativně, lidé se jich báli, takže symbol zrození syna Božího to určitě nebyl.
Petr Horálek

„Pokud dojde k výbuchu supernovy, tak můžeme i po mnoha tisíci letech pozorovat pozůstatky výbuchu. Proto je asi jediným vysvětlením konjunkce planet na tehdejší obloze.“

Tato konjunkce se odehrála v roce 7 před Kristem. „To se dá dnes velmi přesně spočítat, protože zákony nebeské mechaniky jsou pevné.“

„Šlo o trojitou konjunkci, tedy že se v průběhu roku setkaly planety Jupiter a Saturn hned třikrát, konkrétně v květnu, září a v listopadu,“ vysvětlil astronom.

Zdánlivé přiblížení Jupiteru a Saturnu na obloze mělo i velkou symboliku. Jupiter byl tehdy považován za královskou hvězdu, Saturn byl symbolem židovským a konjunkce listopadová se odehrála v symbolickém souhvězdí ryb, tedy židovském souhvězdí.
Petr Horálek

Jupiter i Saturn jsou velice výrazné objekty, i dnes je lze vidět pouhýma očima. „Jupiter je většinou pátý nejjasnější objekt na noční obloze.“

„Díky tomu, že se planety pomalu míjely, tak v průběhu dní, kdy tři králové putovali, mohli vnímat i jakýsi ohon, ale spíše to byla přímka, která se postupně měnila s měnící se polohou Jupiteru vůči Saturnu.“

V dnešní době světelného znečištění oči k obloze neobracíme tak často. „Ale tehdy byla obloha velice výrazná a nebeské úkazy lidi fascinovaly, proto tehdy také vznikalo více záznamů... Díky nim dnes můžeme zpětně velice přesně některé události historicky datovat.“

Dříve lidé zaznamenávali jevy na obloze, ale nerozuměli jim. Takže se často obměňovala příčina za následek... Proto bylo mnoho úkazů přiřazeno k některým událostem, jako by sám úkaz za tu či onu událost mohl.
Petr Horálek

První zmínka o tomto nebeském jevu pochází z Matoušova evangelia, dalším uměleckým komentářem je slavná freska italského malíře a architekta Giotta di Bondoneho, který zakreslil na přelomu 13. a 14. století kometu nad jesličkami s Ježíšem.

„Později se mnohokrát na obloze objevila Haleyova kometa. Jeden z jejích návratů se odehrál v roce 1301, kdy di Bondone žil. Jev ho intenzivně ovlivnil, takže ačkoliv se ještě tehdy považovaly komety za negativní úkaz, nakreslil ji do své slavné fresky. Od té doby se spojují s Betlémskou hvězdou,“ objasnil jeden mýtus astronom Petr Horálek.

Spustit audio

Související