40 let vatikánského vysílání na internetu

3. květen 2014
Vatikán

Na první pohled to nezní nějak senzačně: na webových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů se nově objevilo téměř 80 tisíc stran textu z historie vysílání Rádia Vatikán. Ve skutečnosti jde ale o materiál, který by měl historiky zajímat.

Historie českého vysílání vatikánského rozhlasu je dlouhá – společně s Hlasem Ameriky a britskou BBC patřil k prvním zahraničním stanicím, vysílajícím v češtině. Poprvé se český jazyk ozval na vlnách vatikánského rozhlasu 22. dubna 1947, pravidelně pak od 24. prosince 1947.

Podrobné informace o tom, co bylo náplní v prvních letech vysílání, nejsou k dispozici. Nejstarší scénáře, které se v archivu vatikánského rozhlasu dochovaly, jsou z roku 1950.

A právě tyhle viděla před lety badatelka Stanislava Vodičková, když se do Vatikánu přijela na pár dní podívat: „Byla jsem ohromená a v prvním momentě jsem se pokoušela začít to všechno fotit. I s velkou a obětavou pomocí redaktorů vatikánského rozhlasu bylo ale jasné, že to prostě není v silách jednoho člověka,“ vzpomíná na okamžik, kdy uviděla stohy desek, z nichž každá obsahovala jeden měsíc vysílání.

Projekt digitalizace archivu vysílání české redakce Rádia Vatikán zahájil na podzim 2011 Odbor informatiky a digitalizace Ústavu pro studium totalitních režimů ČR na základě dohody s vatikánským rozhlasem. Ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek byla po převezení archivu do Prahy nejdříve provedena odborná prohlídka a uspořádání dokumentů, které byly následně digitalizovány.

Ta práce nebyla ani zdaleka tak jednoduchá, jak by se zdálo: „Scénáře českého vysílání byly sice psány na stroji, ale na velmi nestandardních formátech papíru, některé byly dokonce napsány na role papíru z dálnopisu, takže byl velmi dlouhé. Paradoxně vůbec nejvíc práce jsme měli s digitalizací scénářů z let 1990 až 1992. Vatikánský rozhlas přešel z psacích strojů na tiskárny – ovšem na ty, které potiskovaly termocitlivý papír. Ten, který se používal ve faxech… Životnost takto vytištěného textu je velmi malá, zpravidla do deseti let, poté rychle degraduje. Nakonec se nám ale podařilo vyrovnat se i s tím,“ říká Radek Schovánek, který měl digitalizaci na starosti.

Stanislava Vodičková z Ústavu pro studium totalitních režimů, která iniciovala rozsáhlou digitalizaci historických scénářů

Zhruba 77 tisíc stran textu je pro historiky velkou výzvou. Materiál ještě nebyl opatřen rejstříkem a vyhledávat v něm lze zatím pouze podle jednotlivých roků a měsíců. „Jmenný a předmětný rejstřík k takovému množství textu by byl samozřejmě dobrý, ale je to práce na dlouhou dobu. Pokoušíme se na to zajistit grant, s jehož pomocí bychom to nejspíš dokázali,“ říká Stanislava Vodičková, která se zatím doslova „prokousává“ jednotlivými měsíci scénářů.

Čtení je to podle všeho velmi zajímavé. Tiskem už proběhly zprávy, že ve scénářích byly objeveny zatím nepublikované texty kardinálů Berana a Špidlíka, stejně tak už se hovořilo o tom, že ve scénářích lze najít i množství málo známého materiálu ke II. vatikánského koncilu.

Při ještě zevrubnější zkoumání se lze ale dočíst mnoho o pronásledování katolické církve v 50. letech. „Nebo to jsou doslova děsivé dokumenty o euthanasii v domovech důchodců v 50. letech,“ říká Stanislava Vodičková. Systematicky neprobádaný materiál může dát ještě nejednu zajímavou odpověď; je tedy záležitostí historiků, aby se dovedli správně zeptat.

Vatikánský rozhlas je společně s vysíláním čínského rozhlasu CRI Beijing poslední zahraniční stanicí, která každodenně připravuje pořady v češtině. Podle informace vedoucího české redakce Milana Glasera se žádné výraznější změny ve vysílání do budoucna ani nechystají.

Česká redakce sice opustila střední a krátké vlny a každodenní patnáctiminutové vysílání distribuuje v České republice prostřednictvím Radia Proglas, navíc ale redakce spravuje bohatě strukturované webové stránky. „Je zajímavé, že návštěvníci našich webových stránek zpravidla neposlouchají naše vysílání – a opačně, pravidelní posluchači našeho vysílání nechodí příliš často na náš web,“ říká Milan Glaser.

Webové stránky české redakce vatikánského rozhlasu

Kdo byli lidé, kteří stáli za českým vysíláním vatikánského rozhlasu? Kolik posluchačů měl v Československu? Jak dlouho se připravuje každodenní česká patnáctiminutovka?

Na tyto a další otázky odpoví v pořadu Historie Plus s podtitulem 40 let vatikánského vysílání na internetu historička Stanislava Vodičková, pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů Radek Schovánek, bývalý redaktor vatikánského rozhlasu Petr Kolář a současný vedoucí české redakce Milan Glaser.

Pořad vysíláme v sobotu 3. května 2014 ve 21:10 hodin.

Spustit audio
autor: David Hertl