3D rekonstrukce galské vsi

Dnes není ve francouzském Acy-Romance po dávné vsi ani stopy. Je to už 2200 let, co se po ní procházeli Galové z kmene Remiů. Ves stála v srdci jejich kmenového území, na planině nad údolím řeky Aisne, několik kilometrů od dnešního severofrancouzského města Rheims, jež proslulo především jako centrum vinařské oblasti Champagne.

Francouzští archeologové během 15 let vykopávek nevelké sídlo kousek po kousku důkladně prozkoumali. Ve středu vsi se nacházelo náboženské centrum s mohylou, hrobkou a čtvercovou návsí, kolem které stálo pět stavení určených pro náboženské obřady. Obyvatelé žili podle své profese v samostatných čtvrtích. Chovatelé dobytka obývali severovýchodní část vsi, pěstitelé zemědělských plodin sídlili ve východní části. Řemeslníkům patřila stavení jihovýchodně od náboženského centra. Na severním okraji pobývali otroci.

Základ obživy skýtalo lidem pěstování obilí, např. špaldy nebo prosa, a luštěnin, z kterých si připravovali placky, kaše a polévky. Jako olejninu pěstovali lničku setou. Chov zvířat zdaleka nesloužil jen k obživě. Náboženské obřady starých Galů byly provázeny oběťmi. Častým obětním zvířetem byly ovce.

Mapa Galie kolem roku 58 př. n. l.|foto: GNU General Public License, verze 1.2, Feitscherg

Archeologové našli neklamné stopy po složitých náboženských rituálech. Jeden z mužů byl pochován se sekyrou, jejíž ostří dokonale zapadalo do ran na lebkách hned několika nebožtíků. Vědci jsou přesvědčeni, že majitel sekyry patřil ke kněžím provádějícím lidské oběti. Další kněz byl pochován s řeznickým nožem používaným pro obětování ovcí.

Poklady z hrobů i odpadních jam

Z počátku osídlení byly běžné pohřby, při kterých byli nebožtíci kladeni do čtvercových hrobů s rukama podél těla a nohama obrácenýma k východu. Muži byli pochováváni se svými zbraněmi, ženy se svými šperky. Každý nebožtík dostal i výbavu pro posmrtný život, především jídlo a předměty běžné denní potřeby. Později začali Galové své mrtvé spalovat na pohřebních hranicích a do hrobů ukládali popel a zbytky kostí v keramických nádobách.

Společenské postavení se promítalo do všedního života i do pohřbů. Hodně toho na obyvatele galské vsi prozradily odpadky. Bohatí a vlivní lidé konzumovali mnohem více masa a vybírali si z něj ty nejlepší části. Nejchudší vesničané mívali maso jen zřídka a často se museli spokojit s tím, co odpadlo ze stolu bohatších sousedů. V odpadech, které vyhazovali, se objevují zvířecí kosti jen zřídka a většinou jde o lebky či dolní části končetin.

Vesnická elita se těšila výsadnímu postavení i po smrti. Její příslušníci byli pochováváni v hrobce, která se svým vnitřním uspořádáním podobala běžnému domu. Velmoži odcházeli na onen svět i se svými vozy a do hrobů jim byla kladena obětovaná zvířata.

Za památkami na webu

Galská předchůdkyně dnešní Acy-Romance je výjimečná v tom, že byla postupně prakticky celá odkryta vykopávkami. Jen málokteré galské sídlo bylo prostudováno tak důkladně. Prozkoumaná místa byla opět zakryta zeminou, takže dnes laikovi přítomnost dávného osídlení při běžné návštěvě nic neprozrazuje. Přesto může každý podniknout „návštěvu u Galů“.

Francouzské ministerstvo pro vědu a vysoké školství se rozhodlo zařadit Acy-Romance do projektu Významné archeologické lokality, v němž jsou prostřednictvím speciálních webových stránek představovány tak významná místa francouzské historie, jako je pravěká obrazárna v jeskyni Lascaux, bazilika Saint Denis s hrobkami francouzských králů nebo vraky lodí objevené v Saint-Malo.

Webové stránky věnované Acy-Romance nabízejí 3D rekonstrukci vesnice a spolu s ní i dalších pět stovek dokumentů, interaktivních stránek a animací. Web nezapomíná ani na představení práce velkého počtu dobrovolníků, kteří se na výzkumu galské vesnice významně podíleli.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 16. 3. 2012 v 9:00.