21. srpen 1968? Nešlo o žádnou okupaci. A ti mrtví? Jen oběti dopravních nehod, tvrdí Grospič (KSČM)
Měl by být 21. srpen významný den k připomínce obětí invaze vojsky bývalé Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968? Dnes o tom rozhodovali poslanci. Jediní, kdo se staví proti, jsou komunisté. „Nejednalo se o okupaci,“ říká na Plusu místopředseda KSČM Stanislav Grospič.
Čtěte také
„Každého promarněného života je třeba litovat a mít ho v úctě. Já bych ale poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný,… ale taky nijak nebyla odzbrojena československá armáda nebo likvidována státní moc, jak tomu bylo v případě okupace nacistickým Německem,“ říká doslova Grospič.
Vstup vojsk tehdejší Varšavské smlouvy sice považuje za nešťastný, ale proto, že „vedení tehdejší KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem danou situaci nezvládlo. A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci,“ dodává.
Aktualizováno:
Poslanci novelu zákona o státních svátcích schválili podle paragrafu 90 hned v prvním čtení. Pro bylo 130 (napříč spektrem), proti nikdo. Většina komunistů se při hlasování zdržela. Jediným poslancem KSČM, který zvedl ruku, byl Jiří Dolejš. Předlohu teď posoudí Senát.
Jen pár obětí dopravních nehod?
Místopředseda KSČM pak zpochybňuje i samotné označení srpnových dnů 1968 za okupaci. „To je absurdní, co Grospič říká,“ komentuje poslanec zvolený za ODS Pavel Žáček.
„Komunisté jsou hluboko ve stranické minulosti, protože i reformní část KSČ to tehdy jako okupaci posoudila. Za porušení mezinárodního práva, jako akt, který byl naprosto neoprávněný a který žádný československý orgán ani žádný stranický orgán nevyvolal a ani neschválil. To je urážka všech obětí, a to od srpna 1968 až do června 1991,“ zlobí se Žáček.
Stejně pak reaguje i na Grospičovo tvrzení, že šlo pouze o oběti dopravních nehod.
„Jsou tam oběti zabité střelnou zbraní a těch zavražděných bylo daleko víc. Nejen při přejezdu a průchodu zejména sovětských vojsk, ale i když někteří vojáci se zbraní v ruce dezertovali a stříleli na československé občany. Sovětská armáda s komunistickými bezpečnostními orgány na ně pak pořádaly hony. Nebo skoro každý velký výjezd obrněných vozidel z míst, kde až do roku 1991 (Sověti) byli, znamenal, že taky tank projel rodinným domem a zajel půlku rodiny včetně malých dětí,“ vypočítává.
Místopředseda KSČM k tomu dodává: „Žáček trpí hlubokým, úzkým a vypjatým antikomunismem, který rozděluje naši společnost… Taky Ústav pro studium totalitních režimů je pro mě naprosto nepřijatelná, vysoce tendenční instituce,“ dodává.
Pod návrh se podepsalo 90 poslanců všech poslaneckých klubů s výjimkou KSČM. Ve zdůvodnění k návrhu se doslova píše: „Bezdůvodný vpád vojsky Varšavské smlouvy znamenal nejen konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů“.
Celý duel si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Věra Štechrová.
Související
-
HLASUJTE: Jak významný je podle vás 21. srpen 1969 v porovnání s 21. srpnem 1968?
Pět mrtvých, desítky těžce zraněných a 2,5 tisíce zatčených – to je bilance potlačení demonstrací z 21. srpna 1969 v Praze, Brně, Liberci, Bratislavě a dalších.
-
21. srpna: Před 51 lety invaze ukončila pražské jaro
Invaze do Československa v roce 1968 ukončila pražské jaro, před 30 lety několik stovek lidí demonstrovalo v Praze na Václavském náměstí a hokejista Jiří Lála slaví 60 let.
-
Udělat tlustou čáru za minulostí byla chyba. KSČ se měla zrušit, říká Karel Sedláček
V roce 1968 informoval Karel Sedláček o vstupu okupačních vojsk na československé území. V listopadu 1989 pak jako první vystoupil na balkonu Melantrichu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
