Zvyšování dluhů státu vede k rozkladu vládnutí. Podívejte se na Francii, varuje šéf rozpočtové rady

Podle Hampla sice jsou v návrhu rozpočtu stávající vlády problémy, vyřešit to ale jen navýšením schodku jde proti záměru všech politiků mít zdravé a dlouhodobě udržitelné veřejné finance. A vede to pak i k rozkladu vládnutí, jak to můžeme vidět například ve Francii, řekl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

„Je tam totální paralýza celé politické scény ohledně toho, jaké příjmy nebo výdaje státní rozpočet má mít na příští rok. A to jsou na tom z hlediska deficitu mnohem hůř než my,“ říká k případu Francie Hampl.

Čtěte také

Velké reformy si můžeme dovolit. Špatná zpráva je, že na to politici opakovaně nemají odvahu, říká Bureš

„Nebo se podívejte na Španělsko, další zemi, která je označována za předluženou, ve které od roku 2023 politická elita vůbec není schopna přijmout žádný návrh rozpočtu a fakticky jede v neustále se rolujícím rozpočtovém provizoriu,“ upozorňuje Hampl.

Podle něj jde o odstrašující případy, kterým bychom se měli za každou cenu vyhnout. „Už jenom proto, že ekonomické a fiskální tlaky v budoucnu budou spíš větší, než menší.“. 

Očekávat lze totiž kvůli stárnutí populace vyšší výdaje na důchody či zdravotnictví, finance stále chybí ve školství a kvůli geopolitickým hrozbám v Evropě je třeba zvyšovat výdaje na obranu. 

Řešit všechno jen dalšími výdaji je dlouhodobě neudržitelné. „Problém, který řešíme už delší dobu, je, že máme obrovské požadavky na veřejné rozpočty, máme mnoho nových, obrovským tempem narůstajících drahých priorit, a nemáme je kryty příjmy. Proto se dostáváme do potíží se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Máme nekonečné potřeby a jenom omezené zdroje,“ upozorňuje Hampl.

Čtěte také

Schodek rozpočtu dopadne lépe než 268 miliard, věří Munzar. Juchelka: Jsou to účetní triky

Nová vláda chce do budoucna nové zdroje získat podporou růstu ekonomiky a lepším výběrem daní. Zatím ale neexistuje žádný konkrétní propočet, zda to bude na pokrytí všech dalších výdajů stačit. Hnutí ANO chce například zvyšovat platy bezpečnostních sborů a učitelů, dotovat ceny energií, dát víc peněz do zdravotnictví a budování infrastruktury a zrušit důchodovou reformu.

Ekonomové odhadují tyto výdaje na dalších víc než 100 miliard korun ročně. Česko by navíc mělo zvyšovat výdaje na obranu vzhledem k závazkům v rámci aliance NATO.

Faktem nicméně je, že v návrhu rozpočtu na příští rok z dílny současného ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou značně problematická místa. Nejsou pokryty některé výdaje na stavbu dálnic pro příští rok a pofidérní je i na poslední chvíli zvýšený odhad příjmů z vyšších odvodů z mezd a od zaměstnanců.

Ty má přinést minulý měsíc schválený zákon o jednotném hlášení zaměstnavatele a další zpřísnění zákona o zaměstnanosti.

Poslechněte si celý rozhovor s Mojmírem Hamplem i další podrobnosti o státním rozpočtu. Audio je nahoře.