Schodek rozpočtu dopadne lépe než 268 miliard, věří Munzar. Juchelka: Jsou to účetní triky

1. říjen 2025

Vláda v úterý odeslala návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Současná opozice ho kritizuje, konečné slovo však budou mít až poslanci zvolení v nadcházejících volbách. „Rozpočet je postaven na vodě,“ tvrdí v pořadu Pro a proti místopředseda Poslanecké sněmovny a poslanec Aleš Juchelka (ANO, kandiduje). „Vždy skončily rozpočty lépe, než bylo schváleno,“ oponuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru a poslanec Vojtěch Munzar (ODS, kandiduje za Spolu).

Pane Munzare, jak byste hájil návrh rozpočtu, který vláda v úterý poslala do Sněmovny?

Vojtěch Munzar: Je to ekonomické minimum a politické maximum. To ekonomické minimum spatřuji v tom, že tempo zadlužování se přes tento deficit – já osobně bych byl raději, kdyby byl nižší  snižuje už pod dvě procenta ročního deficitu veřejných rozpočtů vůči HDP. A to z pěti procent, které jsme měli v roce 2021. Takže se opravdu zbrzďuje tempo zadlužování.

Okolo nás jsou přitom deficity států Visegrádské čtyřky výrazně vyšší. Zároveň bych to hájil tím, co říkal pan ministr (financí Zbyněk Stanjura, ODS, kandiduje za Spolu, pozn. red.).

Čtěte také

Akcentuje to prioritu bezpečnosti, rapidně to zvedá výdaje na obranu na 2,35 procenta HDP. Je tam půjčka na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech, což posiluje naši energetickou bezpečnost. A jsou tam rekordní investice, a to 11 procent z celkového rozpočtu.

Pane Juchelko, vzhledem k tomu, co jste teď slyšel, co se vám na předloženém návrhu rozpočtu nelíbí?

Aleš Juchelka: My v rozpočtu vidíme velké minusy například v rámci investic u dopravy, nebo u dalších položek, které jsou minusové, například ve zdravotnictví.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS, kandiduje za Spolu) ještě minulý týden říkal, že mu chybí na investice do dopravy 60 miliard korun. V tuto chvíli v rozpočtu bylo skutečně přidáno 22 miliard korun. To znamená, že tam pořád chybí nějakých 38 miliard.

Čtěte také

A pokud se podíváme i meziročně, tak je to stále 10,7 miliardy korun. Propad u dopravy je tedy tak výrazný, že může skutečně ohrožovat některé dopravní stavby.

U zdravotnictví vidíme také propad, tam jde o 4,5 miliardy. Zdravotní systém samozřejmě funguje, a to díky zdravotním pojišťovnám a jejich rezervám. Jenom když se podíváme na léta 2024 a 2025, tak zdravotní systém jako celek skončí v minusu 17,5 miliardy korun.

A právě díky rezervám – a to se nechci chlubit – které tam nechala minulá vláda Andreje Babiše (ANO) ve výši 52 miliard korun, což byl rezervní stav na konci roku 2021, tak české zdravotnictví ještě může dýchat.

Takže to podfinancování vidíme v různých formách.

Pane Munzare, nemáte obavu, že třeba právě v oblasti dopravy budou chybět peníze a že – jak varuje opozice – se zastaví výstavba některé infrastruktury?

Munzar: Jednoznačně bylo potvrzeno i ministrem dopravy, který pro tento upravený návrh rozpočtu hlasoval na vládě, že nehrozí zastavení staveb. Přestože žádal víc. Ale víc žádají všechny resorty, zdroje nejsou neomezené.

Čtěte také

Na druhou stranu, třeba příspěvek do Státního fondu dopravní infrastruktury, z kterého se potom platí jednotlivé investice, je oproti minulému roku navýšený. To znamená, že nedochází k poklesu. Je tam rozdíl mezi tím, co je v rozpočtu, a mezi představami.

My se musíme v průběhu příštího roku podívat na několik věcí. Jedna věc je, jak financovat dopravní infrastrukturu – do budoucna systémově větší využívání PPP projektu.

Zadruhé existují takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů, které předpokládám, že i v příštím roce půjdou i na posílení výdajů na dopravní infrastrukturu.

Třetí věc – ty příjmy vycházejí z predikce 2,1 procenta hospodářského růstu. Je to velmi konzervativní odhad, ale když se podíváme třeba na makroekonomickou prognózu České národní banky, tak předpokládá vyšší růst, a to 2,6 procenta. Pokud se naplní tento předpoklad a překročí se, tak tam samozřejmě ještě nějaké prostředky v průběhu roku přibudou.

Účetní triky?

Prosím, pánové, ať uzavřeme tu kapitolu dopravy. Pane Juchelko, neuklidňuje vás, že samotný pan ministr dopravy Kupka vyloučil, že by dostal málo peněz a že by to vedlo k zastavení výstavby některé infrastruktury?

Juchelka: My jsme si v uplynulých letech u rozpočtů všimli, že do slovníku jazyka českého vzniklo nové slovo, které tam dali ministři Stanjura s Kupkou, a to je slovo přepůjčka. De facto jde o různé rozpočtové triky. Tato vláda to dělá pravidelně každý rok a všichni na to koukají s otevřenou pusou.

Čtěte také

K tomu bych se ještě dostal, pane poslanče, ale přece jste sám připustil před chviličkou, že resort dopravy dostal oproti tomu prvnímu návrhu rozpočtu na příští rok o 22 miliard korun navíc.

Juchelka: Je to neuvěřitelné, že během dvou měsíců – a nevěděl to pan ministr financí – se najednou zvýší jak příjmy, tak i výdaje na těch jednotlivých stranách o 28,3 miliardy korun. Já si myslím, že rozpočet je zkrátka postaven na vodě, vidíme to z různých prohlášení.

Pane Munzare, vláda čelí i kritice, že se v rozpočtu dopouští účetních triků. Vysvětlete nám, jak je možné, že se příjmy i výdaje oproti prvnímu návrhu rozpočtu v srpnu podařilo zvýšit o 28 miliard korun?

Munzar: Já to hned vysvětlím. Jen jednu poznámku, stejné věty o každém rozpočtu od opozice slýcháme čtyři roky.

Před každým rozpočtem, při jeho projednávání, nám je vždycky řečeno, že jsou to účetní triky. Vždycky nám je řečeno, že to nevyjde. A vždycky ty rozpočty skončily lépe a s menším deficitem, než bylo schváleno. Chtěl bych říct panu kolegovi, že neustále opakují ty samé věty.

Pokud to samozřejmě budoucí Poslanecká sněmovna takto schválí, jak je to naplánováno, tak to opět vyjde a možná i lépe. Každopádně těch 28 miliard není žádný trik. Čísla se vždycky zpřesňují.

Zadlužuje se současná vláda méně než ta předchozí? Jak si stojí růst české ekonomiky v rámci Evropské unie? Celý pořad si poslechněte v audiu nahoře. 

autoři: Lukáš Matoška , kcj
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.