Zvýšení odvodů OSVČ považuji za nešťastné, míní zástupce živnostníků. Je třeba srovnat současné disproporce, oponuje odborář

„Samozřejmě je zodpovědné, aby v tomto případě zasáhl stát,“ uvádí v Pro a proti Dufek, který je také viceprezidentem Evropské federace odborových svazů pracovníků v zemědělství, potravinářství a turismu.

Čtěte také

Petr Holub: Za všechno můžou OSVČ. Dokonce za nízké důchody

Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Jaroš se domnívá, že živnostníci aktuálně platí tak akorát. „Odpovídá to tomu, jaká podnikatel nese rizika. Proto zvýšení odvodů nebo zdanění považujeme za nevhodné a nešťastné.“

„Třeba čerpání dovolené je svobodným rozhodnutí živnostníků, navíc ze zakázek berou 100 procent, kdežto zaměstnanci dostanou od firmy jen 30 procent. Spousta zaměstnanců také dovolenou nečerpá, zkuste si dnes o to požádat ve firmě. Živnostník se navíc může rozhodnout, ale zaměstnanec musí poslouchat firmu,“ dodává Dufek.

Snažit se dohnat ve výši zdanění živnostníka a zaměstnance je špatně. Tam rozdíl vždy bude a z logiky věci musí být.
Josef Jaroš

Podle Jaroše je ale v celé diskuzi slučováno neslučitelné. „Debatu ve veřejném prostoru vedeme tak, že dvě skupiny, zaměstnance a živnostníky, stavíme proti sobě. Ekonomika potřebuje obě skupiny. Snažit se dohnat ve výši zdanění živnostníka a zaměstnance je špatně. Tam rozdíl vždy bude a z logiky věci musí být.“

„Umíme si představit, že se povede debata o výši výdajových paušálů u některých profesí. Ale do veřejného prostoru byly vypuštěny nějaké dva konkrétní návrhy vytržené z kontextu a tomu říkáme jednoznačné ne, protože ta tabulková ekonomika takhle nefunguje,“ tvrdí zástupce živnostníků.

Nezodpovědné OSVČ, které si nejsou schopny platit na slušný důchod, ho pak budou chtít z peněz, které odváděli ostatní.
Bohumír Dufek

Dufek přesto považuje za nutné srovnat současné disproporce. „Je nepřijatelné, aby soukromník, který dělal chyby a neplatil si pojištění, bral tak nízký důchod. Nezodpovědné OSVČ, které si nejsou schopny platit na slušný důchod, ho pak budou chtít z peněz, které odváděli ostatní. To je silně nemorální.“

„Nemyslím si, že by živnostníci hromadně naříkali nad svými nízkými důchody,“ namítá Jaroš. „Je tam spousta jiných faktorů, které živnostník nemá, ale on to akceptuje a nestěžuje si. Důchod pak nemusí mít zvlášť vysoký. Ale opět, nemůžeme dávat na jednu roveň zaměstnance a živnostníka. Každý má své výhody i nevýhody. A rozdíl je pak v důchodech.“

Čtěte také

Petr Hartman: Projednávání změny valorizace penzí ve stylu drogového večírku

Soukromníci sice prý nic nepožadují, ale z druhé strany je tlak na minimální důchod. „A to ve výši 12 tisíc, takže i na živnostníky, kteří by měli mít nárok na nějakých 6 či 7 tisíc, pak spadne vyšší minimální důchod. Tak ať řeknou živnostníci ano, my to nechceme,“ žádá Dufek.

Důchody však nejsou pro živnostníky podstatné téma. „Nemůžeme hledat absolutní rovnost, protože podnikatel zase často dává zaměstnancům práci. Pokud někdo chce být zaměstnaný, tak je. Jestli je tak výhodné být živnostníkem, proč nejsou živnostníci všichni?“ upozorňuje Josef Jaroš.

„Nehledáme rovnost mezi zaměstnanci a živnostníky, ale měl by být spočítán takový odvod, který by i živnostníkům, a tím pádem ho ponese i jejich zaměstnanec, vycházel z nějakého slušného důchodu, který by pak zajistil přežití v penzi. Srovnal bych to s německým systémem důchodového zabezpečení a na ten bych napasoval důchodový systém živnostníků,“ navrhuje konkrétní model k následování Bohumír Dufek.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.