Vláda pomáhá OSVČ, ale na zaměstnance zapomíná, upozorňuje ekonomka Švihlíková

4. květen 2020

Stát se snaží podnikatelům a živnostníkům různými způsoby kompenzovat ztráty, které jim způsobil v souvislosti s opatřeními proti šíření pandemie koronaviru. Třeba  zvýhodněné půjčky, kurzarbeit a ke změnám dochází i v oblasti daní a odvodů.

Čtěte také

Rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová je přesvědčená, že jednoduché a efektivní by pro firmy byl odklad placení DPH. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je ale proti – DPH je podle ní daň spojená s výkonem a úlevy by tak pomohly firmám, které normálně fungují.

„Byl by to velký propad v příjmech státu – a my ho také musíme z něčeho platit,“ zdůrazňuje s tím, že stát se snaží cíleně pomáhat potřebným. Vicepremiérka také podotýká, že Finanční správa je připravena kontrolovat příjemce tzv. Pětadvacítky, tedy programu přímé podpory pro OSVČ. Plošné kontroly prý ale nechystá.

To nemají rezervy?

Ekonomka Ilona Švihlíková vládní pomoc pro živnostníky chválí, byla prý provedena rychle a masivně. Pozastavuje se ale nad tím, že celá řada živnostníků si ani v době ekonomické konjunktury nevytvořila rezervy. Je tak prý otázkou, do jaké míry nejde o skutečné živnosti, ale o tzv. švarcsystém (tj. systém ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro podnikatele běžné činnosti v závislém vztahu nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé).

„Dlouhodobě máme obrovskou daňovou nerovnováhu mezi zaměstnanci a OSVČ. A ta současná pomoc ji ještě zvýrazňuje. OSVČ dostávají pomoc. To je správně, ale pokud jste zaměstnanec, tak po propuštění dostanete podporu například jen 7 tisíc korun,“ upozorňuje.

Záleží na tom, aby byla pomoc spjata s podmínkami, pokud se týká firem. V situaci, jako je tato, se vždy vyrojí subjekty, které tvrdí, že jejich zájem je veřejným zájmem. A když stát rozdává, tak co bych se také nepřidal.
Ilona Švihlíková

Odklad odvodů?

Také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza oceňuje pomoc živnostníkům, na vládu má ale další požadavky: „Tím prvním je odklad odvodů na sociální pojištění. Veškeré volné peníze by měly jít na mzdy lidem, stát může s odvody počkat.“

Čtěte také

Snížit by se prý také mělo DPH na ubytovací služby a cestovní ruch, což jsou oblasti, ve kterých dnes existují různé sazby. A na podporu vyplácení mezd zaměstnanců v postižených sektorech by měl i nadále pokračovat program Antivirus.

Za příklad dává pomoc podnikatelům v okolních zemích, které nejdříve pomohly všem plošně, a teprve následně budou kontrolovat, kdo případně pomoc zneužil. „Český přístup je byrokratický a složitý. Musíte dokládat neuvěřitelné množství dokumentů a řada lidí dokumentů nemá prostor si ty papíry obstarat,“ kritizuje.

V programu Antivirus prý například nestačí státu napsat číslo bankovního účtu, ale musí doložit i smlouvu s bankou. „To jsou zbytečné byrokratické obstrukce, které by neměly být,“ míní Prouza.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Speciálu Plusu. Ptal se Jan Bumba.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.