Zuzana Válková: My to bereme – a něco si za to vezmeme

Jde o konflikt, který je pro české prostředí příznačnější než snaha lacino nakoupit hromadu věcí, navíc v situaci, kdy se rok prakticky nakupovat nedalo. Zdrojem našeho upřímného divení je tentokrát osud rozpočtu na vědu a výzkum. Že je tohle téma málo štěpné, protože jde jen o peníze, a o ty jde koneckonců pořád? Kdepak, když si člověk dá trochu práce s pojmenováním okolností, má šanci se fenomenálně rozčílit.

Čtěte také

Bez sekvenování koronaviru může přijít vniveč očkování i promořování. Vědci teď žádají stát o peníze

Vláda Andreje Babiše totiž odsouhlasila rozhodnutí ministerstva financí zkrátit výdaje na vědu z původně navrhovaných 39 miliard na zhruba 36 miliard korun. Připomeňme si to, co je zjevné: na vědě se má v Česku šetřit po patnácti měsících pandemie, tedy v situaci, kdy se vědcům, zahraničním i českým, dařilo držet planetu v chodu extrémně svižnou reakcí na výskyt viru, s jakým se lidstvo dosud nesetkalo. A teď pár postřehů z vědecké instituce, kterou raději nebudeme jmenovat, protože jinak by experti z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOChaB) Akademie věd museli dál pracovat nejen zadarmo, ale ještě za vlastní.

Testuj a plať

Český stát řadu měsíců využíval práce stovky vědců k testování tisíců českých občanů. Experti se museli komplikovaně doprošovat o to, aby se našly peníze nikoliv na odměny, ale na uhrazení nákladů. Více než rok po vypuknutí pandemie je situace v leckterém ohledu ještě skandálnější: vláda podle všeho nestojí o to, aby se vědělo, jaké mutace viru covid-19 se v Česku vyskytují. Stát dál nechává ÚOChaB a některé české nemocnice sekvenovat a analyzovat vzorky za své. Úředníci se sice prý snaží přijít s řešením, ovšem hned tím prvním byl návrh, aby si vědci uhradili náklady z rozpočtu na vědu. Tedy pro změnu ze svého. Administrativně schůdný způsob, jak expertům peníze dát – přesněji vrátit –, se zatím nenašel. Co z toho plyne? Něco nám dejte, my vám za to něco vezmeme.

Čtěte také

Proškrtat se k blahobytu jde obtížně, vláda neměla zahodit sto miliard z rozpočtu, kritizuje Dolejš

Vědci – a slušně vychovaní lidé obecně – bývají v situacích, kdy se jim křivdí, v jisté nevýhodě: když už se rozčilují, dělají to korektně, adresně a ve stylu prostě sdělovacím. V protiútoku většinou ani nechtějí využívat některých účinných komunikačních postupů, kam se řadí pasivní agresivita, sarkasmus nebo invektivy. Nezbývá tedy než část tohoto spektra pokrýt za ně. Stát se k nim totiž během pandemického roku chová způsobem, jaký by byl v běžných společenských situacích naprosto netolerovatelný.

Vládě navzdory

Vláda Andreje Babiše vůči vědcům vystupuje jako kráska (nebo krasavec) v nesnázích – případně jakákoliv jiná osoba, které si nedovedeme představit nepomoci. Uprostřed noci jim s rozšířenými zornicemi tluče na dveře. Potřebuje zachránit. Poradit. Schovat se a nabrat sil. V momentě, kdy experti vyděšenou bytost pustí přes práh a ona se trochu uklidní, si vzácný host hodí nohy na konferenční stolek. Zeptá se, co bude dobrého. Pak se zvedne a sám zkontroluje, co je v lednici. A nakonec se podívá hostiteli do šrajtofle: no vida, Němcová…

Zuzana Válková|foto:Rudolf Kořínek

Skoro všechno, co se v boji s pandemií v Česku podařilo, bylo vládě navzdory. Bylo by ideální, kdyby nakonec všechno nedostala ovázané mašlí, s tím, že si na to dárce musel vzít hypotéku. A pak se za odměnu uskromnit.

Autorka je publicistka, působí na FF UK