Největší problém státního rozpočtu je zrušení superhrubé mzdy. Mělo by se s tím něco dělat, myslí si hned dvě ekonomky Horská a Zamrazilová

2. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová

Propad příjmů a růst výdajů státního rozpočtu vedly k rekordnímu schodku v loňském roce a letos ekonomové čekají deficit ještě hlubší. Na historicky nejvyšší úroveň se tak vyšplhal i státní dluh.

Za tři roky by se podle Národní rozpočtové rady mohl přehoupnout přes hranici 55 procent HDP, což by znamenalo náraz na takzvanou dluhovou brzdu. Vláda by pak musela předložit rozpočet, který povede k udržitelným veřejným financím, to, co teď ale navrhuje ministryně financí za ANO Alena Schillerová, kolizi oddaluje maximálně o rok.

„V tuto chvíli bych viděla jako ideální redukční dietu zrušení sperhrubé mzdy, která de facto zatěžuje veřejné rozpočty. Takže by to byla čtyř procentní injekce, tedy z 15 na 19 procent zdanění příjmu fyzických osob,“ říká v pořadu Zaostřeno šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Helena Horská, hlavní ekonomka Reiffeisenbank a členka skupiny KoroNERV-20

Bez podobné změny se nepodaří rozpočet konsolidovat tak, aby na brzdu nenarazil, tvrdí.

„Dokonce bych řekla, že je to prakticky vyloučené. Byl to nešťastný souběh okolností, který v prosinci skončil známým zrušením superhrubé mzdy, včetně zavedení 15 a 23procentní sazby daně z příjmu. Kdyby aspoň byl schválen původní návrh ministerstva financí, který chtěl 19 a 23 procent. Pak se najednou vynořila varianta 15procentní, která naprosto postrádá nějaký ekonomický smysl,“ myslí si Zamrazilová.

Chybí nám obrovská částka

Podobný názor má i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská: „Čím bych určitě začala, to je zrušení daňové reformy, tedy takzvané daňové rošády schválené před Vánocemi. Tak získáte na příjmech státního rozpočtu 100 až 120 miliard ročně, což je obrovská částka do příjmů, kterou jen tak někde jinde neproškrtáte.“

Čtěte také

S úpravou daně z příjmů fyzických osob ale Schillerová zatím nepočítá, a to navzdory politickému závazku premiéra Andreje Babiše (ANO), že daňový balíček byl pouze na dva roky.

„Andrej Babiš dal politický závazek, že po dva roky garantuje daň z příjmu 15 a 23 procent. Neřekl ale, že ve třetím roce se daň automaticky zvýší, nebo jak se zvýší. Pouze řekl, že po dvou letech se musíme vrátit k jednacímu stolu a musíme debatovat o daňovém mixu jako celku,“ říká v pořadu Zaostřeno.

Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu. Připravil Jakub Horáček.

autoři: Jakub Horáček , lup
Spustit audio

Související