Zrušení superhrubé mzdy je nejhorší krok vlády. Zvýšit slevu na poplatníka pomůže více lidem, spočítal Prokop

19. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sociolog Daniel Prokop
0:00
/
0:00

Na zrušení superhrubé mzdy podle sociologa Daniela Prokopa vydělají lidé s nejvyššími příjmy, 15 procent zaměstnanců si naopak nepolepší vůbec. „Nejnižší pětina zaměstnanců v průměru ušetří asi 270 korun měsíčně. Naopak horní pětina v průměru asi 3 tisíce,“ poukazuje zakladatel PAQ Research.

„Jsem pro snižování zdanění práce, které je v Česku obrovské, ale jsou i jiné způsoby. A nejsou ani levicové, dělal je třeba Ronald Reagan ve Spojených státech. A to je, že zvýšíte slevu na poplatníka a převedete ji do bonusu,“ popisuje Prokop alternativní návrh, který připravil ve spolupráci s think-tankem IDEA.

Čtěte také

Lidem, kteří kvůli svým nízkým příjmům nevyčerpají celou slevu, by tak byl její zbytek vyplacen. „Kdybychom tu reformu udělali takto, tak by platilo to, co říká premiér Andrej Babiš (ANO). Že by přinesla všem zhruba stejné absolutní množství peněz,“ dodává.

Náklady by přitom byly zhruba poloviční, tedy okolo 43 miliard korun ročně, a v této podobě by prý navíc reforma výrazně pomohla právě nízkopříjmovým.

„Spolu se Štěpánem Jurajdou z IDEA jsme to dali vládě, ale reakce na to nebyla žádná,“ poznamenává Prokop.

Nejhorší krok vlády

Vláda argumentuje, že peníze, které lidem zůstanou, se opět vrátí do ekonomiky díky zvýšené spotřebě. Podle Prokopa to ale platí jen částečně, protože vysokopříjmoví už dnes většinu svého platu spoří. Naopak nízkopříjmoví a chudé rodiny s dětmi, na které silně dopadá epidemie koronaviru, peníze spíše utratí.

„U nich by byla větší šance, že to za A převedou do spotřeby a za B, že to zabrání sociálním problémům. Takže reforma jde naprosto špatným směrem,“ podotýká Prokop a upozorňuje i na vysoké náklady ve výši až 90 miliard korun ročně.

Když se udělá taková sekera, tak to většinou zaplatí nižší střední vrstva, která se daní nejjednodušeji.
Daniel Prokop

O peníze přijde nejen stát, ale i obce, které nebudou mít na investice, dojde k redukci sociálních a vzdělávacích programů – a to vše opět dopadne na chudší lidi, zvláště pokud bude výpadek rozpočtových příjmů kompenzován například zvýšením DPH.

„Mělo by to smysl, pokud bychom zadlužením zabránili sociálním problémům a podpořili spotřebu. Ale investovat 90 miliard korun ročně do reformy, která ničemu z toho moc nepomůže, mi přijde jako jeden z nejhorších kroků této vlády za celé čtyři roky,“ hodnotí sociolog a dodává:

„Když se udělá taková sekera, tak to většinou zaplatí nižší střední vrstva, která se daní nejjednodušeji.“

Kolik lidí se kvůli epidemii koronaviru potýká s finančními problémy? Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související