Zrušit plošné testování ve školách je krátkozraké. Monitoroval bych je dál, radí infektolog Machala
Podle vlády není důvod k panice, přesto se čísla nakažených covidem-19 zas pomalu zvyšují. „Byl bych stále velice ve střehu. Přinejmenším potřebujeme situaci řadu týdnů velmi bedlivě monitorovat. Proto se domnívám, že zrušení plošného testování ve školách jen po několika dnech od zahájení školní docházky je velmi krátkozraké,“ říká v pořadu Osobnost Plus infektolog Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce Ladislav Machala.
Přesné důvody ukončeného testování Machala nezná, může se ale domnívat, že šlo o nejrůznější tlaky. „Aby se děti zbytečně nebuzerovaly. A taky to samozřejmě stojí nějaké peníze,“ domnívá se.
Čtěte také
„Myslím, že to je velmi citlivý indikátor situace šíření viru v celé komunitě, v celé populaci. A za druhé – všichni chceme, aby děti mohly chodit do škol, protože škola není jen vzdělání, ale i socializace dětí. Takže celoplošné monitorování situace ve školách by umožnilo případně selektivně uzavírat jen některé třídy. Poslat je do karantény, ale pokračovat ve výuce,“ uvažuje lékař.
Pokud má odhadnout, jestli v rozhodování politiků o ukončení testování žáků mohou hrát nějakou roli blížící se říjnové parlamentní volby, říká:
„Má spekulace je, že to tak být může. Samozřejmě – loni k ještě k většímu průšvihu došlo po adventním rozvolněním a to už bylo po volbách. A tam jsme si naběhli.“
Virus se snaží přežít
Ve Spojených státech teď řeší nárůst počtu dětských pacientů s covidem. V nemocnicích jich je pětkrát víc než v červnu, dokonce i těch nejmenších do čtyř let věku, kterých je hospitalizováno desetkrát víc než před měsíci.
Čtěte také
Podle infektologa se rozhodně nedá vyloučit, že se podobné stane i u nás, a to USA má vyšší proočkovanost než Česko.
„S větší infekčností varianty delta se do stát může. Virus se snaží v populaci přežít, takže se přesune do neimunního segmentu společnosti,“ uvažuje.
„Děti a prarodiče, kteří je hlídají nebo je chodí navštěvovat – tam všude jsou styčné body. Proto já bych školy stále monitoroval a myslím, že by se to vyplatilo,“ doplňuje Machala. A upozorňuje na víc než 450 tisíc vysoce zranitelných a zároveň neočkovaných seniorů.
Považuji za velmi demagogické tvrzení, že kdo chtěl, tak se už mohl naočkovat.
Ladislav Machala
„Domnívám se, že je třeba na jedné straně monitoring situace. A na druhé aktivní přístup v doočkování co nejvíc z této skupiny. Ale za nimi se musí dojít. Považuji za velmi demagogické tvrzení, že kdo chtěl, tak se už mohl naočkovat. Mezi seniory jsou lidé, kteří aktivně nechtějí být očkováni, ale domnívám se, že je tam velký podíl těch, kteří si to nejsou schopni sami zařídit. K nim by se mělo přijít aktivně. Neptejte se mne jak, ale v Německu se to tak dělá. Komunity, města, obce, okresy toto řeší.“
Syndrom SIRS u dětí
Ačkoliv se stále zdá, že covid u většiny dětí nezpůsobuje vážné onemocnění, přesto se některé do nemocnic dostávají.
„Záleží na tom, co považujeme za jednoznačně horší průběh. Jestliže se více dětí dostane do nemocnic, potřebují péči na lůžku, tak to znamená, že ten průběh u nich není lehčí než u té předchozí varianty,“ vysvětluje.
Čtěte také
O onemocnění covid-19 toho víme pořád jen tolik, kolik nám až dosud dovolil. Potřebovali bychom podle infektologa alespoň pět let, zkušenosti máme ale jen něco přes rok. Co víme, že i po mírném či bezpříznakovém projevu může u dětí vzniknout SIRS, tedy syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi, při kterém i jinak zdravým dětem selhávají životní funkce a rázem jsou v ohrožení života.
„Také bych to rád přesně věděl,“ odpovídá lékař na otázku, čím to je.
Asi v tom bude souhra řady genetických predispozičních faktorů. Možná i nějakých komorbidit, že tyto děti nebyly úplně zdravé.
Ladislav Machala
„U kolegy profesora Jana Lébla (z Fakultní nemocnice v Motole) ležela řada dětí s těmito závažnými komplikacemi. Asi v tom bude souhra řady genetických predispozičních faktorů. Možná i nějakých komorbidit, že tyto děti třeba nebyly úplně zdravé a covidovou infekcí se to jen demaskovalo. Ale zatím tomu dokonale nerozumíme. A to je něco, co je nutné obecně zdůraznit, protože se pořád učíme za pochodu,“ uzavírá infektolog Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce Ladislav Machala.
Celý rozhovor pořadu Osobnost Plus najdete v audiozáznamu, ptala se Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.