Zrodila se civilizace při posezeních u ohně?

„V ohni plápolajícím uprostřed noční temnoty je cosi, co nás spojuje, uklidňuje a zároveň i vzrušuje. Večerní posezení u ohně je příležitostí pro upevnění pout mezi lidmi, pro předávání společenských informací, pro zábavu, pro sdílení spousty emocí,“ říká Polly Wiessnerová z Utažské univezity.

Život tlup Kungů z Kalahari na území Botswany a Namibie studuje americká antropoložka už čtyřicet let. V zajímavé studii zveřejněné v předním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences se zabývá rolí, jakou hraje v životě těchto lovců a sběračů večerní posezení u ohně. Kungové žijí podobně, jako žili naši předkové po 99 % existence lidstva, a tak nám mohou prozradit, co v dávných dobách formovalo lidskou společnost.
Lidstvo začalo pravidelně využívat oheň před 400 tisíciletími. Znamenalo to revoluci v denním režimu pravěkých lidí. Po setmění nešli spát, ale mohli zůstat vzhůru. K čemu tenhle čas navíc využívali?

Kungové usedají večer k ohni, u kterého se jich sejde najednou až patnáct. Přes den udržuje každá rodina oheň na vlastním ohništi a využívá jej především pro přípravu jídla. Večer se sejdou všichni u jednoho ohně a vyprávějí si. Vzpomínají na lovecké výpravy, sňatky, vraždy, požáry buše, narození dětí, bloudění pustinou, setkání s jinými tlupami, střety s nebezpečnými zvířaty, hádky nebo na případy nevěry. Nezastupitelné místo má u ohně vyprávění mýtů. U večerních ohňů se během 80 % veškeré konverzace vyprávějí příběhy. Ve dne na ně není čas a zaberou jen v 6 % času stráveného hovorem. Plnou třetinu denní konverzace zaberou stížnosti a klevety, jež mají za cíl regulovat společenské vztahy. Další třetina denních rozhorů se týká aktivit důležitých z hlediska shánění obživy. Šestinu času tráví Kungové žertováním.

Bohatý duchovní svět !Kungů dokumentují i nádherné skalní malby

Zdá se, že rozhovory lovců a sběračů mají dvě odlišné „tváře”. Ta denní se týká běžných aktivit. Řeší se aktuální spory, stížnosti a postoje. U večerního ohně jsou všechny denní rozmíšky a nedorozumění zapomenuty. Hovor se obvykle netýká těch, kdo sedí kolem ohně, ale lidí, kteří patří do širšího společenstva. Mluví se o spirituálním světě a o tom, jak působí na svět lidí. Vztahy mezi lidmi se při večerních posezeních posilují i společným zpěvem a tancem. Právě tím se lidé zásadně liší od nejbližších zvířecích příbuzných z řad lidoopů. Lidoopi udržují vztahy jen s těmi, s nimiž žijí ve fyzickém kontaktu. Při večerních sezeních u ohně se ale posilují vazby i s lidmi, kteří jsou třeba 200 kilometrů daleko.
„V tom jsme jedineční. Vytvořili jsme si vazby fungující na dálku a zasahující daleko za hranice společenství, v němž žijeme,“ říká Polly Wiessnerová.

Podle Wiessnerové umožnily právě takové typy společenství lidem osídlit celou planetu, protože jim zajistily podporu v rámci širokých sítí společenských vztahů. Kungové mají například vytvořen systém příležitostně vyměňovaných dárků zvaných „xaro“. Ty jsou stvrzením vzájemných pout mezi lidmi žijícími rozptýleně po velkém území. Pokud se Kung dostane do kritické situace, kdy mu jeho domovina nenabízí dostatek obživy, může vždycky sbalit svůj skromný majetek, odejít k některým ze vzdálených „spojenců“ a přečkat tam období nouze.

Logo|foto:Český rozhlas

„Lidé vytvářejí společenstva, která nemusí být pohromadě fyzicky. Vytváříme si je ve svých myslích. Jsou to virtuální společenství. Duševní předpoklady pro vytvoření takových společenstev naši předci získali díky představivosti, kterou si vypěstovali při vyprávění a poslouchání příběhů u ohně, při rozhovorech, obřadech a oslavách,“ dodává americká antropoložka.

Zdroj: PNAS, Wikipedia