Způsobují zánět slepého střeva viry?

Apendicitida neboli zánět červovitého přívěšku slepého střeva je jedním z nejčastějších důvodů chirurgických zákroků v břišní dutině. Poprvé byla popsána v roce 1886 a lékaři brzy zjistili, že operace je spolehlivou cestou jak zabránit životu nebezpečnému prasknutí apendixu. Ve 20. století se proto okamžité odstranění zaníceného "slepáku" stalo standardním postupem. Nejnovější studie z UT Southwestern Medical Center, která mapuje případy apendicitidy od 70. let minulého století až po současnost, ale naznačuje, že nutnost rychlého chirurgického zákroku je otázkou.

Případy námořníků a dalších lidí, kteří neměli přístup na chirurgický sál, ukazují, že pokud apendix nepraskne, dá se problém vyřešit i bez okamžité operace. Odborníci také upozorňují, že dosud neznáme příčiny, proč se apendix slepého střeva najednou zanítí. Statistická data ukazují, že počet případů zánětu slepého střeva v různých letech kolísá - například od roku 1995 je jich daleko více než v předešlých 25 letech. Projevuje se také určitá sezónní variabilita, protože výskyt apendicitidy lehce stoupá v letních měsících.

Slepé střevo|foto: Henry Gray's Anatomy of the Human Body

Podle vědců statistická data naznačují, že příčinou zánětů slepého střeva může být nějaký společný etiologický faktor - pravděpodobně virové onemocnění. Jako podezřelé vědci zatím dokázali vyloučit jen chřipku a další běžné infekce, stejně jako některé druhy střevních virů. Hledání tedy pokračuje a zánět slepého střeva si zatím uchovává své tajemství.

Zdroj: UT Southwestern Medical Center